Telefonický rozhovor s Reginou Spektor rozhodně není typické hudební interview. S běžným západním muzikantem se zkrátka značnou část vymezeného času nebavíte o Vladimiru Vysockém, Bulatu Okudžavovi a českém a ruském disentu. Ale Regina Spektor je všechno jiné než "běžný západní muzikant".
Muzika i literatura
Samozřejmě – narodila se v Rusku. V roce 1980. Ale už o devět let později, jejími slovy "hned jak to legálně šlo", tedy za Michaila Gorbačova, se přestěhovala se svými židovskými rodiči do Spojených států.
Člověk by si myslel, že devítileté dítě, jež se mimochodem učí hrát na klavír a miluje hudbu, bez okolků přijme nový domov, který mu nabídl takové netušené možnosti jako velmi snadný přístup k oblíbeným Beatles nebo Queen. A že stejně snadno zapomene na nevlídné domovské Rusko, kde se vzdělaným a kultivovaným Židům v té době opravdu nežilo moc dobře. Ale není tomu tak.
"Ameriku miluju, protože je to můj domov. Ale Rusko mám v sobě, nemůžu si zkrátka pomoct." Možná to bude i tím, že ji její umělecky založení rodiče odmalička vedli nejen ke klasické hudbě, ale i k literatuře. "Kdybych byla čistokrevná Američanka, asi bych těžko milovala Borise Pasternaka," říká Regina Spektor lakonicky.
Gejzír inspirace
Ruské "ozvěny" jsou patrné i v její hudební tvorbě. Mnozí kritici tvrdí, že právě její původ stojí za nepopiratelnou jedinečností jejích písniček – o málokterém současném umělci se tak bez pochyb jako o ní dá říct, že je originální a svůj. Ale spektrum hudebních žánrů, které rezonují v její muzice, je velmi široké a většina z nich pochází z Ameriky.
Hip hop, jazz, gospel, r&b, punk, rock, folk – jako bychom citovali encyklopedii hudby. "Když jsem začala žít v New Yorku, nadšeně jsem vstřebávala všechny ty různé žánry a proudy. Ve srovnání s tím málem, co bylo dostupné v Rusku, mi to připadalo jako neutuchající gejzír inspirace. Jako rodilá Američanka bych to pravděpodobně považovala za naprostou samozřejmost. Ale vyrůstala jsem na ruské a židovské klasice a v devíti letech už jsem byla schopná si uvědomit tu změnu, ten náhlý příval rozmanitosti a nepřeberných možností."
Okudžava, Vysockij a spol.
Na loňském albu What We Saw From the Cheap Seats, které zpěvačka současným turné propaguje, najdeme všechen ten žánrový nával popsaný výše. A také dvě skladby ruského písničkáře Bulata Okudžavy.
"On je skvělý, já ho prostě miluju," vyhrkne Regina Spektor a následuje pětiminutový rozbor Okudžavovy tvorby. "Jednu z těch písniček hraju pravidelně na koncertech a jsem opravdu překvapená, jak lidi po celém světě dobře přijímají rusky zpívanou skladbu."
Na ujištění, že Češi jistě také zareagují vstřícně vzhledem k tomu, že Okudžava, Vysockij a jim podobní byli u nás za minulého režimu velmi populární, odpoví Regina Spektor poměrně zasvěceně.
"Chápu, že jste Rusko celkově nesnášeli a těžko se hledalo něco, co byste na něm mohli mít rádi. Ale tihle písničkáři s vámi byli na jedné lodi, protože se stavěli proti režimu. Mám zkušenost, že i na lidi, kteří nerozumějí ani slovo rusky, ty písně velmi intenzivně působí, jsou doslova zasaženi silou a atmosférou té muziky – prostě v ní je to, co se všichni muzikanti ze všech sil snaží do svých písniček dát, a je tam toho opravdu hodně."
S ruštinou Regina Spektor koketuje, ale prozatím je opatrná. "Možná jednou napíšu písničku v ruštině, ale ještě jsem si na to netroufla. Mluvím rusky dobře, jen už to dávno není můj první jazyk a necítím se v něm úplně doma. Na druhou stranu je to moje rodná řeč, které se nezříkám, naopak, takže určitě jednou nějaký ten text zkusím."
Back in the U.S.S.R.
A je-li neustále řeč o Rusku, je třeba zmínit, že Regina Spektor před nedávnem dvakrát vystoupila ve své bývalé domovině a díky tomu poprvé od emigrace před 23 lety navštívila Rusko.
"Odehrála jsem dva úplně odlišné koncerty, jeden venku a druhý v krásné moderní hale, jeden v Moskvě, druhý v Petrohradu. Reakce byly naprosto skvělé a velmi emotivní, lidé zpívali se mnou, což jsem fakt nečekala. Přišli přátelé a příbuzní, přičemž některé z nich jsem neviděla celých těch třiadvacet let, což byla fakt síla. Taky mě šokovalo, že některé věci se v Rusku za celá ta léta vůbec nezměnily. Celkově to pro mě byl velmi silný zážitek hlavně proto, že jsem nepřijela jen jako turistka. Fakt jsem se bála, jestli na ty koncerty vůbec někdo přijde. Ale nakonec to bylo super."
Ostrava a Praha
Regina Spektor na Colours of Ostrava 2010
Při zmínce o vystoupení před třemi lety v Ostravě zpěvačka okamžitě zazáří a je celkem jasné, že nehraje žádnou komedii. "Ostrava? Moc dobře si na ni pamatuju! Sice dost pršelo, ale publikum bylo naprosto skvělé a to místo mělo silnou atmosféru. Kromě toho tam byla moje maminka, což už samo o sobě pro mě znamená speciální koncert. (smích) A abych nezapomněla – poprvé jsem naživo viděla Iggyho Popa a The Stooges a to je zcela zásadní událost!" (smích)
Pokud jde o pražské vystoupení, i k němu má Regina Spektor silný emocionální vztah. "Ve stejné době, kdy jsme emigrovali do Spojených států, se moje dobrá kamarádka přestěhovala do Prahy. Před pár lety jsem ji na týden navštívila a Prahu jsem si doslova zamilovala, je to nádherné místo. Když jsem se dozvěděla, že budu hrát na Hradě, byla jsem naprosto blažená, moc se těším!"
Regina SpektorNarodila se v roce 1980 v Moskvě, o devět let později rodina emigrovala do USA. V Rusku Reginu zajímala pouze klasika, ale v Americe se k jejím zájmům připojil i hip hop, rock a punk. V prvé linii ji ovlivnily písničkářky jako Joni Mitchell nebo Ani DiFranco. Její tvorba je unikátní díky míšení mnoha různých, zdánlivě neslučitelných žánrů, jakými jsou na jedné straně ruská a židovská klasická hudba, na straně druhé moderní směry jako hip hop, punk nebo r&b. Dosud vydala šest řadových alb, to poslední s názvem What We Saw From the Cheap Seats (2012) propaguje aktuálním turné. |
