"Během našich setkání jsem nikdy nevěděl, kdy si dělá legraci a kdy se naštval," líčí Suchý. "Když jsem psal knížku Werichův Golem a Golemův Werich, chtěl jsem, aby mi vyprávěl, proč byl z filmu Císařův pekař odvolán a nahradil ho Martin Frič. V telefonu byl nesmírně ochotný, slíbil, že mi rád všechno poví, a hned na druhý den si se mnou dal schůzku v cukrárně nedaleko svého bytu. Když jsme se usadili a já vytáhl kazeťák, najednou byl oheň na střeše. Striktně odmítl, abych si jeho vyprávění nahrával, nedovolil mi ani, abych si dělal poznámky, až pak začal celou historii vyprávět. Načež po hodině nakonec řekl, že mi to do dvou dnů raději napíše sám. Za dva dny jsme se sešli opět v cukrárně, kam donesl text a vynadal mi, že musí pořád někomu něco sepisovat. Přitom vzápětí byl nečekaně vlídný na holčičku, s níž jsme se srazili ve dveřích," vzpomíná Suchý.
Jindy zas Krejčíkovi nabídl, aby byl hostem televizní Kavárničky dříve narozených. "Uvítal to, pozval mě k sobě, že se domluvíme, o čem by si přál hovořit. Návštěva byla milá, vymínil si otázky, které by mu daly příležitost ke kritickým odpovědím, domluvili jsme konkrétní datum, já odcházel nadšený," líčí Suchý. Ale pak Krejčíkovi telefonem připomněl, že se za tři dny sejdou v Ostravě: "Rozzlobený mi sdělil, že nemůže, protože točí a zrovna čeká na okamžik, kdy na Žofíně začnou žloutnout listy. Na chvilku jsem zaváhal, jestli jsem se náhodou nestal obětí jeho žertu, ale hned mi došlo, že to myslí vážně. Protože jsem se ho bál, tak jsem zalhal, že to chápu. A začal jsem narychlo shánět náhradníka."
Budeme točit spolu!
Jiří Strach vzpomíná, že měl točit podle Čapka snímek Na zámku. "Najednou zvoní telefon: Tady Krejčík. Pane kolego, ten scénář mi v televizi ukradli! Ale mám pro vás řešení: budeme to režírovat spolu!" líčí Strach. "Režijní tandem s Krejčíkem? Proboha, neskončil bych ani jako druhý asistent, ale jako čistič jeho bot. Vyklouzl jsem z nabídky, seč mi nohy stačily, natočil to sám a on pak můj film pouštěl svým studentům na FAMU prý jako odstrašující příklad."
Až po letech mu Krejčík odpustil, když viděl Operaci Silver A, řekl prý: To nebylo tak špatný, pane kolego. "Což byla od Krejčíka velká pochvala. Nebo ironie? Kdo ví, u něj si člověk nikdy nemohl být jist. A takového jsme ho milovali. Člověk se vlastně chtěl stát terčem jeho humoru," líčí Strach a přidává větu, kterou od Krejčíka slýchal při každém setkání na Kavčích horách: "Voni jen čekaj, až chcípnu, protože až chcípnu, tak to nebudou muset točit!"
Krásný ztráty. Režisér Jiří Krejčík v pořadu České televize:
