Pořadatelé filmové školy zařadili do letošního ročníku známé historické filmy, které spolu zdánlivě vůbec nesouvisí. Snímky Oliver Twist, Schindlerův seznam a Pianista však spojuje jedno jméno - Allan Starski.
Letos sedmdesátiletý polský scénograf přijel do Uherského Hradiště poprvé. "Velmi se mi tu líbí. Setkání s lidmi, které zajímají filmy, je vždycky velmi příjemné," zhodnotil.
Za scénografii k Schindlerově seznamu jste dostal Oscara. Byla pro vás práce na této scéně výjimečná?
Když mě Spielberg požádal o spolupráci, velmi mě to potěšilo. Příprava probíhala standardně. Výjimečné to bylo v tom, že když jsem se já připravoval na Schindlerův seznam, on právě točil Jurský park. Takže jsem vyrobil třeba maketu lágru a musel jsem s ní odjet za ním do Los Angeles. Vždy to chtěl včas vidět. Ale netypické to bylo i pro něj.
Allan Starski
|
V jakém smyslu?
V tom, že on své filmy točí převážně v ateliéru. A toto byla spíše taková dokumentární práce, protože jsme hodně hledali místa, kde budeme točit, nepoužívaly se složité konstrukce pro kameru. Myslím, že právě tento film je více evropský než ty, které točí ve Spojených státech.
Také zvažoval několik let, jestli ho vůbec natočí. Rozhodoval jste se také dlouho?
Pro mě to byla velká výzva a nakonec i velké dobrodružství a zároveň i velký stres. Hlavně proto, že jde opravdu o velký film, měli jsme více než sto míst, kde se točilo. A všechno záleželo na tom, zda to Spielberg přijme, nebo ne. To natáčení mě hodně naučilo.
Považujete to za vrchol své práce, nebo jste na některý jiný film pyšnější?
To se dá těžko srovnávat. Umění není sport. Třeba Pianista, za kterého jsem získal Césara, je pro mě stejně důležitý. Když film přišel do kin, mnozí lidé si mysleli, že půjde o opakování Schindlerova seznamu, ale ve skutečnosti jsou to dva naprosto odlišné filmy. A nejen proto, že jeden je barevný a druhý černobílý. Je v tom vidět odlišná práce režiséra, odlišný styl vyprávění.
Jsou jiné i proto, že režisér Pianisty Roman Polanski má za sebou vlastní zkušenost s nacisty a Spielberg ne?
Jistě. Polanski válku zažil, pamatuje si to. Spielberg více spoléhal na to, jak jsem mu svět druhé světové války představil já.
Spolupracoval jste s několika významnými režiséry. Je rozdíl v tom, jak pracuje Polanski, Spielberg, Wajda nebo Hollandová?
Práce s Andrzejem Wajdou si velmi cením, je to světový režisér a byl to on, kdo mě vlastně připravil na moji profesní dráhu. Setkal jsem se třeba s Alanem Pakulou, který chtěl v Praze točit záběry pro film Sophiina volba, a přestože jsem na tom filmu nakonec nedělal, uvědomil jsem si, že to, co mne Wajda naučil, mohu uplatnit i u takových velkých režisérů. Metody režisérské práce jsou velmi podobné. I když má každý svůj styl. Díky Wajdovi jsem to pochopil.
Je možné říct, který z nich je nejnáročnější?
Každý dobrý režisér musí být náročný. Ale pravdou je, že velmi precizní je například Polanski. Má velmi přesnou představu o tom, jak mají scény vypadat. Je tedy velmi těžké najít interiér i exteriér, který přesně zapadá do jeho vize. A pak je nejlepším řešením všechno postavit znovu, aby byl spokojený.
Kromě významných tvůrců jste se při práci setkal i se známými herci. Zapůsobil na vás například Ben Kingsley, který hrál i v Schindlerově seznamu i v Oliveru Twistovi?
To je fascinující herec. Na naprosto odlišných postavách, které hrál v obou filmech, je vidět neuvěřitelná práce. Vždycky je velmi příjemné setkat se s takovým hercem. Ve filmu, který jsme právě dokončili, hrál zase francouzský herec Tahar Rahim, známý z filmu Prorok. Ten se také umí úžasně vcítit do své role. A výborné herce si do svých filmů vybírá Agnieszka Hollandová.
Je pro vás důležité, aby filmová scéna byla autentická?
Pro historický film, kde se pohybuji, je nejdůležitější přesvědčit diváka, že se hrdina pohybuje ve skutečném světě. Mým velkým koníčkem je barva a patina, protože se snažíme navodit dojem starého a zničeného interiéru. Občas se dokonce stává, že i samotný štáb si myslí, že jde o skutečné stavby, a ne dekorace.
Například Olivera Twista natáčel režisér Roman Polanski i v barrandovských ateliérech. Jak se vám v Česku pracovalo?
Výborně. Velmi si toho vážím, jsou tam velmi řemeslně zdatní lidé. Točili jsme tam třeba Eurotrip, což byla taková komedie pro děti. Odehrávala se v pěti různých městech a dekorace pro Londýn, Paříž nebo Berlín jsme museli vytvořit právě na Barrandově. Natáčeli jsme tam i Olivera Twista, což pro mne jako filmového architekta byla snad největší výzva, protože jsme si museli postavit celé části Londýna z 19. století.
Na čem pracujete právě teď?
Skončili jsme s natáčením filmu Řez. Jde o historický film z období první světové války, který vznikal dva roky a točil se na třech kontinentech. V Kanadě, na Kubě, v Jordánsku, na Maltě a ve čtyřech německých městech. Je to velký evropský film. Jsem zvědavý, jak bude vypadat.
