Důvodem konce galerie, která byla zaměřená na tuzemské umělce, byla údajně změna v platbě daně z přidané hodnoty. Právě kvůli té se prý Štoček dostal do složité finanční situace a galerii již dál nemůže provozovat.
Jedna z prvních soukromých prodejních galerií, která v Praze po roce 1989 vznikla, nebude pokračovat ani v žádné jiné podobě a na jiném místě. Štočkova autorská instalace ve výlohách galerie se jmenuje Zákaz koukání a potrvá ještě do konce července. Galerista v ní prezentuje údajná umělecká díla i s označením cenovkami a názvy.
Tvoří je třeba záchodová místa se zlatým prkénkem přetékající toaletním papírem s nápisy kultura, galerie nebo tradice. Dílo se jmenuje Útěk z ministerstva Ká a je u něj cena stanovena na tři miliony korun.
Vedle leží torzo lidského pozadí, k němuž směřují cedulky s nápisy dotace, nadace, granty. Artefakt se jmenuje Cesta za kulturou? To není pr..l, to je fakt. Před dveřmi do galerie je položena květina a zapálená svíčka jako u pomníku.
Rozloučení za 285 vystavujících
Štoček v 90. letech pracoval v Galerii U sv. Martina na Uhelném trhu, která patřila do konce března 1999 podniku Dílo. V roce 1998 Štoček otevřel v pasáži z Národní třídy do Perlové ulice svoji soukromou galerii Alfa, která působila dosud.
"Dovolte mi, abych se rozloučil za těch 285 autorů, kteří zde vystavovali, touto symbolickou výstavkou, která může okomentovat lépe dnešní situaci, než mnoho zbytečných slov," uvádí galerista v textu pověšeném na dveřích výstavní síně i na webu.
Mezi autory, kteří u Štočka vystavovali a prodávali svá díla, byli třeba také Aleš Lamr, Olbram Zoubek, Jiří Anderle, Vladimír Komárek nebo Michael Rittstein.
