GLOSA: Premiéra Portishead byla dotažená, ale přišla už jako retro

První tuzemský koncert bristolské triphopové kapely nabídl dokonalý muzikantský zážitek postavený na skvěle předvedených a gradovaných skladbách. Jen trochu po sezoně.

Koncert, který kapela odehrála ve velké sportovní hale na pražském Výstavišti, byl vlastně přesně podle očekávání. Portishead k nám přijeli plnit fanouškovské sny skoro dvacet let po té, kdy byli noví a hudební svět zaujali neotřelým soundem na kultovní desce Dummy. Že to už bylo dávno, bylo patrné od úvodních písniček, jejichž dospělost dokreslovala parta do sebe uzavřených muzikantů, kteří je na pódiu předváděli a byli u toho rádi, že pozornost strhává velká projekční plocha za nimi. 

Portishead

75 %

19. 6., Tipsport Arena, Praha

Předkapela: Savages

I zpěvačka Beth Gibbonsová po nástupu nejprv vypadala jako ztracený technik, co přišel urovnat kabely. Až když přistoupila k mikrofonu a vpustila do haly svůj charakteristický hlas, rozlilo se publikem nadšení. Bylo zřejmé, že právě v jejím hrdle  se skrývá charisma Portishead a že ho nemusí používat ke kdovíjaké komunikaci. Zvlášť když má dokonalou podporu muzikantů, kteří k dotaženému zvuku evokujícímu náladu desek nepotřebují podporu předtáček. 

Program byl sestaven jako průřez pouhými třemi alby, která Portishead vydali a která měli fanoušci v sále velmi dobře naposlouchána. Kapela se na lidi mohla spolehnout a nevystupovat ze své soustředěné pódiové ulity, kterou si na scéně vytvořila. Naopak, když ji Gibbonsová v přídavku rozložila vběhnutím do publika, působilo to skoro nepatřičně, i když konečně trochu lidsky. První vrchol koncertu přišel s takřka akusticky podanou písní Wandering Star, která byla mnohem temnější než z nahrávky. Když se přelila ve strojovou Machine Gun, její ostrý štěkavý rytmus vytvořil perfektní kontrast a umocňoval napětí. 

Nejsilnější moment koncertu však patřil písni Glory Box. Refrén slavné skladby Portishead, v němže se zpívá give me a reason to love you, dej mi důvod tě milovat, umocnil jistou magii, kterou premiéra kapely, na níž mnozí z návštěvníků vyrostli, měla. I to se ale dalo čekat. Bylo to jako štempl, že Portishead jsou dnes naživo především skvělé retro do temných britských houpavých rytmů devadesátých let. Intenzita prožitků fanoušků z toho období určila i intenzitu prožitků z koncertu v roce 2013.