Jako kdysi Karlu Nejdlovi, tak i jim stačí široké všeobecné vzdělání, píle, houževnatost a nadšení pro věc. Erudovaný lékař a učitelka poté, co odvedli společnosti práci, pro niž byli studiemi předurčeni, společně přepnuli na jiný kanál, v němž jsou neméně úspěšní jako ve svém původním občanském zaměstnání.
Navíc dokázali, že odbornost v literatuře nevylučuje živost vyprávění a svěží jazyk. Jejich odpovědi na následné otázky jsou výsledkem živé debaty.
Vydané knihy
|
Vaše nadšení pro historii nemohlo přece spadnout z nebe. Jak k tomu vůbec došlo?
Opravdu to nebylo náhlé osvícení. Oba jsme se i při svých občanských povoláních o historii zajímali, a to dokonce tvůrčím způsobem. Byl to náš koníček, který se prakticky změnil v publikační činnosti, často i v odborných časopisech. Přímý podnět k tomu, abychom se po odchodu do důchodu věnovali historii 'na plný úvazek', přišel od historika Stanislava Burachoviče. Ten nás přímo vyzval, abychom přispěli ke stále neúplnému poznání karlovarské historie.
Vaše knihy chválí odborníci i široká veřejnost pro jejich nesporné hodnoty historické pravdy, ale i svěží vypravěčský styl. Získat tuto pověst nebylo asi snadné.
Znamenalo to doslova "ležet v knihách". Máme vlastní bohatou knihovnu, v níž jsou cenné historické knihy a slovníky, ale to by nestačilo. A tak jsme korespondovali a osobně navštěvovali četné knihovny, muzea, archivy. Bádali jsme v knihovně tepelského i Strahovského kláštera, v archivu karlovarském i univerzitním v Praze. Naučili jsme se také pracovat s internetem. Je to náročné.
Jak jste si práci rozdělili? Pokud je známo, tak její základ tvoří původní prameny a texty, které dr. Bořík překládá ze tří jazyků, které ovládá - z latiny, němčiny a francouzštiny.
Ano, je to tak. Nad námětem a výslednou podobou knihy se dlouho dohadujeme, někdy dojde i k živější výměně názorů. Konečná fáze patří Janě a jejímu počítači.
Manželé BoříkoviJana Boříková - Narodila se roku 1937 v Hudlicích u Berouna. Vystudovala Pedagogickou školu v Plzni, kde také učila. Pro nemoc odešla v roce 1970 do invalidního důchodu. Od té doby se věnuje historii a publikační činnost. V roce 1993 jí vyšla první kniha. Otakar Bořík - Narodil se roku 1924 v Plzni, kde později vystudoval medicínu. Zde také působil až do roku 1959 jako asistent univerzitní kliniky ORL. V roce 1963 získal titul CSc. V roce 1981 se stal doktorem věd. V letech 1988 - 93 působil jako profesor latinského jazyka. Od roku 1959 až do svého důchodu v roce 1989 zastával funkci primáře ORL v karlovarské nemocnici. |
Už první pohled prozrazuje, že ve vaší tvorbě převládají témata lázeňská, zdravotnická a farmaceutická.
Protože jsou nám nejbližší. Navíc bychom rádi napravili určité chyby a nepravdy, které se s urputnou pravidelností v některých pramenech vyskytují.
Která z vašich knih je vám nejbližší?
Ta, na které právě pracujeme. Momentálně jsme ponořeni do práce na monografii karlovarského lékaře Emanuela Engla. Pochopitelně ještě přetrvává velká radost z knihy "David Becher a Karlovy Vary v 18.století", která vyjde v nejbližších dnech.
Kde knihy vydáváte a jaký je jejich čtenářský ohlas?
Téměř všechny knihy nám vydalo nakladatelství Fornica v Sokolově, které nám velmi vychází vstříc. Ohlasy máme poměrně veliké, na základě knihy o Löschnerovi mu postavili v Kadani v roce 2009 pomník. Moc nás také potěšil student karlovarského gymnázia Vít Illichmann, který na základě téže knihy napsal velmi pěknou ročníkovou práci.
