Psal se rok 1912, otřes první světové války byl za dveřmi, ale stále to byl starý svět se starými pořádky. Sice už tu byl kubismus, ale pak najednou přišel František Kupka a zrodilo se abstraktní malířství. Pražská Národní galerie přichystala výstavu, která dokumentuje Kupkovu cestu k nefigurativní, ve své době revoluční malbě. Cesta k Amorfě se koná v nově otevřeném Salmovském paláci na Hradčanském náměstí a potrvá až do 3. března.
Salmovský palác Expozice je umístěna v Salmovském paláci, který Národní galerie otevírá jako svůj nový výstavní prostor. Původně koncipovaný jako luxusní bytový dům patřil rodu Schwarzenbergů, kteří ho spojili s vedlejším Schwarzenberským palácem. Budova byla zdevastovaná, NG ji po převzetí v roce 2004 nechala zrekonstruovat. Základní vstupné do nového paláce činí 150, snížené vyjde na 80 korun. Rodinná vstupenka stojí 200 korun. |
Nejde tedy o retrospektivu, ale spíše o jakýsi úvod do Kupkovy tvorby. Výstava se zabývá obrazy, které jeden z našich nejslavnějších malířů vystavoval na proslavených pařížských salonech v letech 1899 až 1913. Ukazuje tedy ta díla, která Kupka sám považoval za hotová, definitivní a vystavitelná.
Amorfy vedle kubismu
Pro Kupku se Francie stala druhým domovem. Pobýval zde od roku 1895 a o pět let později se účastnil Světové výstavy v Paříži, kde získal bronzovou medaili. Od roku 1905 žil se svou ženou trvale v Puteaux, tehdejším pařížském předměstí, kde s výjimkou válečných let zůstal až do své smrti v roce 1957.
V jednotlivých kapitolách pražské výstavy, která je rozdělená podle salonů, jichž se Kupka účastnil, může návštěvník sledovat postupné řešení různých problémů a otázek, se kterými se autor vyrovnával. Dojde až ke klíčovému roku 1912, kdy na Podzimním salonu vystavil Amorfu - Dvoubarevnou fugu a Amorfu - Teplou chromatiku. I díky nim je považován za jednoho ze zakladatelů abstraktního malířství.
Těžištěm výstavy je pochopitelně Kupkova tvorba, představují se zde asi čtyři desítky jeho obrazů. Pro ilustraci, v jakém prostředí se nové abstraktní kompozice objevily, výstavu doplňují dvě díla, která se na Podzimním salonu 1912 rovněž objevila. Jde o Tanečnici v kavárně od Jeana Metzingera a Muže na balkoně od Alberta Gleizese. Oba Kupkovi francouzští kolegové v té době tvořili ve stylu kubismu.
Výstava je složená jak z děl, která má ve svých sbírkách Národní galerie, tak ze zápůjček, především z pražského Musea Kampa, pro něž Meda Mládková získala řadu cenných exponátů včetně jedné ze slavných Amorf. Národní galerie výhledově počítá s dalšími tematickými expozicemi na téma Kupka.
