Téma homosexuality v minulosti českých zemí je v českém dějepisectví posledních let jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí bádání. Monografie Jana Seidla, Lukáše Nozara a Jana Wintra představuje podle vydavatele, jímž je brněnské nakladatelství Host, první soustavný výklad politicko-společenské emancipace české homosexuální menšiny.
Literární vědec Martin C. Putna ke knize uvedl: "Co bylo před Seidlem, jsou buď jen dílčí studie, nebo vzpomínky, publicistika a cancy. Seidl vytvořil skutečné, souvislé, akademicky relevantní, metodicky konzistentní dějiny (sebe)vyslovování homosexuální zkušenosti a formování homosexuální komunity."
Kniha Od žaláře k oltáři je rozdělena do pěti oddílů. V úvodu je představeno právní prostředí, které podmínilo starší fáze emancipačního úsilí od prvních dokladů z počátku dualistické monarchie do poloviny 20. století, v dalším je vylíčeno rozšíření povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou.
Úsilí reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky je tématem třetího oddílu, zrušení této trestnosti za komunistického režimu následuje v oddíle čtvrtém. Závěr je věnován gay a lesbickému emancipačnímu úsilí v období od konce osmdesátých let do současnosti.
Přitažlivost knihy i pro čtenáře, který se tématem odborně do hloubky nezajímá, zvyšují zajímavé kulturní přesahy v textu, bohatá fotografická příloha a závěrem připojené dokumenty, mezi nimiž najdeme např. texty bojovníků za práva sexuálních menšin už z předminulého století nebo reportáž Egona Erwina Kische z pražské homosexuální kavárny z roku 1914.
