Politička českého původu skrze osobní vzpomínky na dětství v Praze a Londýně mimo jiné líčí dějiny Československa za druhé světové války a těsně po ní. "Domnívám se, že Masaryka zavraždili, pravděpodobně Stalinovi agenti. Nemohu to dokázat a sotva by mne šokovalo, kdyby jednoho dne vyšly najevo přesvědčivé důkazy o opaku. Sověti ale měli motiv," píše Albrightová v pamětech.
Odvolává se přitom na zvěsti, podle nichž se syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka chystal k odletu z Československa, což by se Moskvě nehodilo. O plánu se prý mohli dozvědět z odposlechů.
Jan MasarykNarodil se 14. září 1886 v rodině Tomáše Garrigua Masaryka, prvního československého prezidenta. Jan Masaryk po absolvování akademického gymnázia pobýval několik let v USA. V 1. světové válce sloužil jako důstojník rakouské armády. Od roku 1918 byl třicet let v diplomatických službách, kde se snažil prosazovat mírovou spolupráci mezi Východem a Západem. Byl i významným představitelem zahraničního odboje a exilové vlády. Po válce se stal ministrem zahraničí, kterým zůstal i v Gottwaldově vládě po komunistickém puči v únoru 1948. Nepřipojil se tehdy k demisím podaným dvanácti nekomunistickými ministry. A i kvůli jeho rozhodnutí ve vládě setrvat nebylo demisí dostatek, aby kabinet automaticky padl. Oblíbeným politikem byl hlavně kvůli svým postojům během druhé světové války.  |
"Komunisté nemohli uvažovat o tom, že by Jana uvěznili. Stěží ho také mohli zbavit úřadu a nadále úspěšně tvrdit, že je podporuje. Sebevražda svedená na Západ byla ideálním řešením," napsala Albrightová.
Vraždě podle ní nasvědčuje i ničím se nevymykající ministrovo chování večer před tragickou událostí, dále stopy zápasu v jeho ložnici a koupelně, neprofesionální vyšetřování či absence poslední vůle u člověka, jenž si potrpěl na dramatická gesta.
Teorii o sebevraždě Albrightová nevěří také z dalšího důvodu, o němž se podle ní málo mluví. Otec Jana Masaryka napsal spis o sebevraždě, kde ji označuje za symptom sociální a duševní ztráty, symptom úsudku, že jednotlivcův život nemá smysl, a za symptom negativního verdiktu nad světem.
"Copak by potomek natolik si uvědomující názory svého otce těmto názorům v rozhodujícím okamžiku svého života nevěnoval pozornost?" ptá se bývalá americká ministryně.
Ve svém názoru není sama. Například historik Jiří Pernes před třemi lety řekl v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz: "Domnívám se, že Jan Masaryk nespáchal sebevraždu, ale že se stal obětí agentů KGB. A že k jeho vraždě došlo proti vůli vedení KSČ, pro něž byl cenným spolupracovníkem," řekl Pernes (celý on-line rozhovor s historikem si můžete přečíst zde).
Jan Masaryk byl nalezen 10. března 1948 časně ráno mrtev na nádvoří Černínského paláce pod okny svého bytu. Jeho smrt je dodnes neobjasněna. Ani desítky odborníků a čtyři vyšetřování nedokázaly zcela vyvrátit žádnou ze tří verzí jeho smrti - sebevražda, vražda či nešťastná náhoda.
Shodly se jen v tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru o sebevraždě. Dosud poslední vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z let 2001-2003 došlo k závěru, že Masaryk byl zavražděn, ale že pachatel je neznámý.
