Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hooverphonic před koncertem: Hledali jsme u vás romantické smyčce

  9:53
Doprovázeni sedmnácti muzikanty obsadí 5. května pražskou Lucernu belgičtí Hooverphonic. "V Belgii hráváme i s větším tělesem," říká hlavní autor hudby, baskytarista Alex Callier.

Kapelu Hooverphonic tvoří (zleva) Alex Callier, Noémie Wolfsová a Raymond Geerts. | foto: SONY MUSIC

Hooverphonic odstartovali svou úspěšnou kariéru v devadesátých letech jako odpověď kontinentální Evropy na britské skupiny Massive Attack nebo Portishead a styl trip hop.

Během patnácti let nabrali fanoušky po celém světě a svůj zvuk vycizelovali do podoby vkusného, ale přístupného popu, obratně čerpajícího z estetiky "jamesbondovských" soundtracků. Nyní vydávají kompilaci svých největších hitů nově natočených s orchestrem a v rámci turné k desce vystoupí i u nás.

Vaše kapela má u nás tradičně silné zázemí, ale přijet s orchestrem si žádá odvahu, ne?
Už studiová podoba Hooverphonic měla nakročeno k orchestrální hudbě, takže vybavit se orchestrem nám přišlo přirozené. Jen ne vždy to bylo z finančních důvodů možné. Koncert v Praze bude první mimo Belgii v rámci turné a budeme hrát se smyčcovým oktetem; máme taky dechy a perkuse. Už v roce 2003 jsme podnikli něco podobného, ale tehdy jsme měli jen smyčcový kvartet. V Belgii takhle hrajeme s ještě větším tělesem; je nás čtyřicet a věřím, že časem budeme schopni jet za hranice i v téhle sestavě.

Noémie Wolfs (Hooverphonic)

Jak Hooverphonic tak náročnou show zvládají?
V zásadě to zvládneme proto, že Hooverphonic jsou neuvěřitelně populární v Belgii a vůbec po celém Beneluxu. V Belgii hrajeme koncerty až pro jedenáct tisíc posluchačů a prodáváme spoustu desek. Takhle si vyděláme a když vyrazíme za hranice, nemusí nás účty tolik pálit. Uznávám, že jsme v hodně privilegované pozici. Zároveň ale přemýšlíme o možné spolupráci s nějakým pražským orchestrem - nedávno jsem točil s českými houslisty a byl jsem moc spokojený. Nevyšlo to o moc levněji než v Belgii, ale líbí se mi jejich styl hraní, je v něm něco romantického. Belgičani jsou skvělí, ale vybral bych si je k jinému projektu. Dělal jsem desku nizozemské zpěvačce Jacqueline Govaertové: chtěli jsme romantické smyčce, a tak jsme vyrazili do Prahy.

V éteru teď naplno rotují skladby Belgičana Gotyeho, vy jste na hitparádové pozice zvyklí léta. Na malou zemi se stejnou populací jako my o sobě dáváte po světě hodně vědět. Čím to je?
Belgie je na švu dvou kultur, francouzské a nizozemské. My jsme Vlámové a mluvíme holandsky, ale životním stylem nebo jídlem máme spíš blíž k Francii. V tomhle mixu románské a germánské kultury jsme docela unikátní. Historicky se v Belgii vystřídaly další národy - Španělé, Rakušani. Nedávno se mě jeden známý ptal, proč se belgické hudbě tak dobře daří prosadit v cizině, zatímco o Holanďanech není tolik slyšet. Myslím, že je to právě tou směsí kultur: jsme hodně eklektičtí, ale zároveň původní.

Hooverphonic jsou přesvědčiví i v anglofonním světě. Co by měla například zdejší kapela dělat, aby za hranicemi nezněla jako karikatura skupiny "odněkud z Východu"?
Myslím, že nejlepší je načerpat inspiraci z vlastní kultury. Podívejte se na Björk, Sigur Rós a islandské muzikanty obecně. Islandská hudba má svébytný zvuk a je to pojem i v Americe. Prostě proto, že nikdo tam by nic podobného nemohl vytvořit. Jednou jsem večeřel s ředitelem americké firmy Sony v New Yorku. Můj tehdejší americký manažer mě přesvědčoval, abych do New Yorku přesídlil, ale Sony mě od toho zrazovala. V Americe bych začal tvořit hudbu jako všichni okolo, a to není hudba, díky které si nás lidi oblíbili.

Hooverphonic

V 90. letech jste stáli na počátku hudebního stylu trip hop. Retro posedlost současné hudební produkce právě tuhle dobu recykluje. Čeká nás renesance triphopového zvuku?
Podle mě už triphopový revival nastal: když si poslechnete Jamese Blakea nebo Jamieho Woona, je to pro mě trip hop. Vzniká dost nových kapel, které tuhle hudbu skládají. Ale hudba se samozřejmě neustále vyvíjí, takže jde o aktualizovanou podobu trip hopu. Je to typický jev - co dvacet let se generace hudebníků začne sentimentálně obracet k hudbě svého mládí. V osmdesátých letech jsme poslouchali hudbu z šedesátých let, teď se obracíme k devadesátkám. Ale tohle je úkol pro mladé kapely; nemůžu říct, že bych měl puzení složit nějaký trip hop. Bylo skvělé být tehdy při tom, ale už jsme hudebně jinde, hrajeme pop s orchestrem. Triphopové desky si však pořád s chutí poslechnu, na rozdíl od jiných věcí z devadesátek mají nadčasovou kvalitu, třeba Dummy od Portishead je klasika, možná jedna z nejlepších desek té dekády.

Autor:

Byl táta jako Trautenberk? V něčem ano, vzpomíná David Prachař

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde

24. dubna 2024

Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

29. dubna 2024

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka

24. dubna 2024  8:35

Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...

I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem

25. dubna 2024  11:32,  aktualizováno  11:43

Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Jsem z toho úplně hotová.“ Swift drží prvních 14 příček americké hitparády

30. dubna 2024  19:59

Americká popová hvězda Taylor Swift po vydání nového alba The Tortured Poets Department ovládla...

RECENZE: Starej, na..anej dědek. Dokument o Petru Jandovi je polotovar

2. května 2024

Premium K 80. narozeninám a zároveň 60 letům kariéry kapely Olympic se Petr Janda dočkal roztříštěného a...

Že my mladí stále něco řešíme? Ničíme generační traumata, říká Pam Rabbit

1. května 2024

Premium Nerada škatulkuje lidi podle toho, jestli vyrůstali s internetem a mobilem, nebo bez nich. Je...

RECENZE: Dospívání lemují sex i alkohol, dosvědčují přisprostlé Sopranistky

1. května 2024  16:10

To, že nejen pro děti a rodiny hraje Malá scéna Hudebního divadla Karlín, přesvědčují Sopranistky....

KVÍZ: Čórtův hrád, tam strašá. Co víte o Tajemství hradu v Karpatech?

1. května 2024  13:15

Na prvního máje si můžete v televizi dopřát komediální klasiku Tajemství hradu v Karpatech. Pokud...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...