V první expertize dospěla loni v listopadu dvojice psychiatrů ke kontroverznímu závěru, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií, a byl tudíž i v době činu nepříčetný. V tom případě by nemohl být trestně odpovědný. Diagnózu potvrdila koncem prosince i lékařská komise zřízená norskou justicí.
Od útoků uplynulo půl rokuBreivik loni 22. července nejdřív spáchal pumový atentát v centru norské metropole Osla a poté na nedalekém ostrově Utöya postřílel 69 osob, převážně účastníků letního tábora mladých sociálních demokratů. Celkem zavraždil 77 lidí. Týž den zveřejnil Breivik na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se posléze přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví, prý "chtěl zachránit Norsko a západní Evropu" před islamisty. |
Nicméně podle dalšího lékařského posudku, zveřejněného začátkem ledna, Breivik schizofrenií netrpí ani není psychotický, a tudíž je za své činy odpovědný. Soud proto počátkem ledna nařídil, aby pravicového extremistu a odpůrce islámu vyšetřila jiná dvojice psychiatrů.
"Domníváme se, že se soud dopustil procesních chyb, protože měl podle nás neoprávněný přístup
k dokumentům, na něž se vztahuje lékařské tajemství," řekl listu Dagbladet Breivikův obhájce Geir Lippestad.
Právník poukázal na převážně tajné záznamy tří psychologů a jednoho psychiatra, kteří Breivika pozorovali ve vězení. Podle těchto záznamů, z nichž citovala norská média, nejevil Breivik známky duševní nemoci.
Breivikovi hrozí nanejvýš 21 let vězení. Pokud ale bude při přezkoumání potvrzena původní psychiatrická zpráva o jeho nepříčetnosti, mohl by skončit v psychiatrické léčebně.
Zahájení procesu s Breivikem je plánováno na 16. dubna.
Premiér o počtu obětí Breivika věděl až za šest hodin
Úřad norského premiéra poprvé přiznal, že nebyl spokojen s tím, jak policie informovala vládu o situaci bezprostředně po útocích, které Breivik spáchal.
Trvalo více než šest hodin, než vedení policie sdělilo členům kabinetu rozsah atentátů.
Ministerský předseda Jens Stoltenberg a bývalý ministr spravedlnosti Knut Storberget před vyšetřovacím výborem vypověděli, že se teprve kolem 1:00 hodin v noci na 23. července dozvěděli, že výbuch bomby před vládním komplexem v centru metropole Osla a střelba na ostrově Utöya si vyžádaly až 80 mrtvých či pohřešovaných.
Policie a zdravotníci přitom již o šest hodin dříve věděli o minimálně 50 mrtvých, uvedl list.
