Album nese jednoduchý název Lanugo 201. Výrazně nápaditější je obal CD: údaje o nahrávce jsou vytištěny na volném listu, přičemž potisk má na různých exemplářích různou barvu, samotný kompaktní disk je vložen do filcového rukávku opět v různých barvách u jednotlivých exemplářů, a s přiloženými dobovými retro fotografiemi, opět u jednotlivých exemplářů odlišnými. Jsou to trochu schválnosti, nicméně každý zájemce může mít dojem, že si koupil originál.
Skupina Lanugo, vzor 2011 - trochu retra neuškodí
O albuLanugo 2011 CD, stopáž 46:01 minut, vydala firma Sono Records.  Různé varianty obalu Lanugo 2011 |
V obsazení kapely chybí - oproti prvnímu albu - trumpetista Miroslav Hloucal, čímž v celkovém dojmu poněkud oslabuje jazzový charakter. Smyčcové kvarteto se ztenčilo jen na houslistu a violistu Vladimíra Malinjaka, a jako vokalisté přistoupili Milan Cimle a Viktor Stopka: vytvářejí osobitý sbor, který vstupuje vesměs v barevně různorodě hlasových vstupech riffového charakteru. V popředí stojí především elektronické zvuky různorodých barev a intenzity, kompozičně sladěné do útvarů vymykajících se běžným žánrovým škatulkám.
Jedenáct skladeb, většinou tří- až čtyřminutových, podpisuje soubor kolektivně, i když nezastírá převažující podíl klávesisty Viliama Béreše, jenž se také hlavní mírou podílí na konečně podobě aranžmá, která prý většinou vznikají kolektivně na zkouškách.
Skupina Lanugo, vzor 2011
Výraznou novinkou jsou české texty; debut byl totiž nazpíván výlučně anglicky. Markéta Foukalová opět uplatňuje svůj rozsah od téměř mumlavého šepotu až k zářné průraznosti sólového výrazu (například v Bludišti). V prvním případě se tím vzdává srozumitelnosti českého textu, ovšem zpěv pak dokonale zapadá do koncepce celé kapely, na níž se Foukalová významnou mírou podílí.
Dokáže-li česká pop music absorbovat i tenhle - v naších končinách - docela odlišný globalizační tón, jde jí to jen k duhu.
