Poprvé se zde scházejí obě verze Madony ve skalách a veřejnost i odborníci mohou poprvé spatřit obraz Krista, který byl nově připsán Leonardovi. Lístky na výstavu jdou na dračku a již před zahájením se tvořily v galerii fronty na předprodej.
Leonardo da Vinci (1452 až 1519) namaloval jen asi 20 obrazů a dochovalo se jich jen 15 nebo 16, podle toho, který odborný názor se vezme v potaz. Přestože většina z jeho obrazů jen zřídka opouští domovské galerie, v Londýně se jich sešlo devět. "Je to nejúplnější výstava Leonardových dochovaných obrazů, jaká se kdy konala," řekl novinářům hlavní kurátor výstavy Luke Syson.
Leonardo da Vinci: Poslední večeře
Kurátoři se zaměřili na 80. a 90. léta 15. století, kdy byl Leonardo dvorním malířem milánského vévody Lodovika Sforzy. A z tohoto období shromáždili prakticky všechny obrazy – s výjimkou nástěnné malby Poslední večeře, která nemohla ze zjevných důvodů opustit Milán.
Leonardo měl v letech, kdy byl placen na milánském dvoře, podle Sysona "uměleckou svobodu a mohl hledat nové cesty, jak vnímat a zachycovat přírodu, a soustředil se přitom hlavně na lidskou anatomii, duši a emoce".
Organizátoři se také zaměřili na Leonarda jako na malíře a ne jako na vynálezce, matematika a vědce, jak ho zdůrazňovalo 20. století. "Leonardo byl především vzděláván jako malíř a myslel jako malíř, i když dělal jiné věci," prohlásil Syson.
Událost století
Britští výtvarní kritici jsou prakticky bez výjimky nadšeni a píší, že výstava je přinejmenším událostí roku. "Je to víc než událost roku, je to v jistém smyslu událost století," řekl jeden z kurátorů výstavy Arturo Galansino.
Podle něj se nadá říci, který obraz je hvězdou výstavy. "Je tu hodně hvězd," řekl a zdůraznil, že poprvé se scházejí obě varianty slavného obrazu Madona ve skalách. Je tu první verze, která je zapůjčena z pařížského Louvru a poprvé opustila francouzské sbírky. Na opačné straně sálu je druhá verze, která je ve sbírkách londýnské Národní galerie.
Leonardo da Vinci: La Belle Ferronniere (Portrét dámy)
"Ale sešly se tu také dva portréty milánských dívek – Dáma s hranostajem a La Belle Ferronniere," řekl Galansino. Dáma s hranostajem zachycuje šestnáctiletou Sforzovu milenku Cecilii Galleraniovou a podle Sysona "je považována za první skutečně moderní portrét". Dívka na obrazu La Belle Ferronniere (Portrét dámy) má zřejmě také něco společného se Sforzou – podle kurátorů jde prý o jeho manželku nebo o jednu z dalších milenek.
Londýnská Národní galerie získala i další mimořádné obrazy: z Vatikánu nedokončený olej Sv. Jeroným, z petrohradské Ermitáže Madonu s dítětem a z milánské Pinacoteca Ambrosiana Portrét hudebníka, který je jediným Leonardovým portrétem muže.
Leonardo da Vinci: Portrét hudebníka
Skutečným unikátem je ale obraz pojmenovaný Christ as Salvator Mundi (Kristus jako spasitel světa), který zachycuje Krista se skleněnou zeměkoulí v dlani. V roce 1958 byl vydražen za pouhých 45 liber, protože byl připisován jednomu z Leonardových žáků.
Odborníci se shodovali, že Leonardo takový obraz namaloval, že ho zřejmě vlastnil anglický král Karel I. a že ho v roce 1650 zachytil na své rytině český grafik Václav Hollar. Ale teprve nyní se Národní galerie rozhodla obraz, který je v soukromé sbírce, jednoznačně připsat Leonardovi a dát mu přednost před dalšími verzemi. Odborníci nyní odhadují jeho cenu na 200 milionů dolarů (3,65 miliardy korun).
Leonardo da Vinci: Madona ve skalách
Vystavené obrazy provází na 50 Leonardových kreseb souvisejících s obrazy z Leonardova milánského období. Jsou tu například všechny přípravné kresby k Poslední večeři. Celkem 33 vystavených kreseb patří britské královně, která má největší sbírku Leonardových kreseb na světě. Některé dosud nebyly vystaveny. Popudem k celé výstavě bylo restaurování "londýnské" Madony ve skalách.
Vedení Národní galerie připravovalo výstavu pět let a vyjednávalo o zápůjčkách s muzei v Itálii, Francii, Rusku, USA a Polsku. Výstava se stala hitem ještě před zahájením. U pokladny byly předem dlouhé fronty a vstupenky jsou vyprodané do půlky prosince. Kromě rezervací dá galerie do prodeje každý den 500 lístků.
Galerie se nicméně chce vyhnout přeplněným sálům a rozhodla se pouštět na výstavu každou půlhodinu jen 180 návštěvníků, i když předpisy umožňují 230 lidí. Na druhou stranu je ale prodloužená návštěvní doba výstavy.
Zatím divácky nejúspěšnější akcí londýnské Národní galerie byla v roce 2006 retrospektiva Diega Velázqueze, na kterou přišlo 302 tisíce lidí. Výstava Leonardo da Vinci: malíř na milánském dvoře potrvá do 5. února.
