Winter se narodil 12. července 1924 v pražských Holešovicích do rodiny skláře. "Se svým tatínkem často chodil do pražské ZOO, kde zasklívali akvária. Od té doby se z něj stal vášnivý přírodovědec. Později studoval grafiku a přírodovědu," připomíná v medailonku Česká televize, která Winterovi věnovala jeden díl z cyklu 13. komnata.
Během druhé světové války byl více než rok vězněn za přechovávání zbraní. Jeho položidovská rodina skončila v koncentračním táboře, z něhož se vrátil pouze Jiří se svou maminkou. Ta s ním až do své smrti v 96 letech obývala společnou domácnost.
Winter na konci války absolvoval pochod smrti. Po komunistickém převratu rodina přišla i o sklenářský koloniál. S prvními ilustracemi živočichů ale Winter musel uznat, že ho láska k přírodovědě, jíž po válce krátce studoval, ho neuživí a začal se věnovat karikaturám.
První kresbu publikoval v roce 1948. "Tehdy jsem ovšem své surrealistické nápady musel potlačovat a erotické kresby jsem musel vynechat úplně," zavzpomínal v tisku. Správný socialistický člověk totiž podle tehdejší ideologie nemohl souložit ani běhat za ženskými, dodával.
Jeho obrázky obsahují široký záběr témat od historie přes sex, zvířata až po strašidla. Na svém kontě má kolem 40 tisíc kreslených vtipů, což mu vyneslo i zápis do české verze Guinnessovy knihy rekordů.
Winter je ovšem široké veřejnosti znám spíše jako dlouholetý kolega spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Švandrlík zemřel ve věku 77 let v roce 2009.) Dvojice se dala dohromady na prvním ročníku festivalu Haškova Lipnice a dlouhá léta patřila ke kmenovým autorům humoristického týdeníku Dikobraz, který v roce 2004 pomohli obnovit.
Kromě vtipů Neprakta ilustroval desítky Švandrlíkových knih, včetně slavných Černých baronů. Rovněž vydal několik knih humoru, vytvářel reklamní plakáty, animoval film, nakreslil množství pohlednic a kalendářů.
Winter ovšem pracoval i s Bedřichem Kopečným, s nímž vymyslel pseudonym Neprakta - jako hříčku na skutečnost, že jejich vtipy byly v tehdejší budovatelské době neužitečné, nepraktické.
Manželka na začátku roku: Kreslí stále a vše načisto
Neprakta byl čtyřikrát ženatý a jeho vila je prý muzeem s neuvěřitelnými sbírkami. "Někdo má ve své knihovně knihy, Neprakta zde má uloženy lebky křižáků, husitů, neandrtálců a vypreparovaných indiánů. Za lebkami se ukrývá noha a ruka egyptské mumie. Dalších 300 lebek je uloženo v krabicích na půdě. Dole v hale vás přivítá kompletní rytířské brnění s lebkou v helmě, původní ohromné dveře z chrámu v Bali a mongolské přilby bojovníků, samozřejmě vyplněné lebkami. Ani okolí vily není ušetřeno Nepraktových sbírek. Místo dlaždic je dům obložen náhrobními kameny z likvidovaných židovských hřbitovů," uvádí tvůrci televizního pořadu.
"Můj muž se s hrůznými zážitky z války, kdy se ocitl v těsné blízkost smrti, vyrovnává po svém. Překonává je humorem a snad i tíhnutím ke kuriózním a často morbidním předmětům," řekla o svém partnerovi jeho žena Daniela Pavlatová.
Poslední roky života byl Winter-Neprakta sice upoután na vozík, ale stále pracoval. "Stále kreslí, každý den celé dopoledne, když je dobré světlo i odpoledne. Všecko maluje načisto, jen málokdy si nakreslí skicu. Úplně první si ráno namíchá barvy, takže už má v hlavě zřejmě přesně představu, co bude dělat," uvedla Pavlatová počátkem roku.
