Otevřeně promluvila i proto, že se známí čeští intelektuálové postavili proti ní a její Tajnou knihu odsoudili. Část argumentuje, že prý to neměla dělat, protože milenky mají mlčet. Další část rovnou tvrdí, že si svůj vztah s Václavem Havlem vymyslela, aby na sebe upozornila a zbohatla.
"Odmítám na sebe vzít roli té, která ublížila tomu malému, křehkému pánovi, co neumí říct ne a neumí se bránit. Umí. Ale dělá to nerad, má na to lidi. Nakonec to vypadá, že jediná opravdová pravdoláskařka jsem tady já," říká poněkud rozzlobeně.
Proč jste tu knihu napsala?
Protože psaní je pro mě typické. Ten původní podnět vlastně přišel od něj. Když jsme se poprvé setkali, řekl mi: "Máte plné právo napsat si o mně, co chcete." Když tohle někdo řekne spisovateli, tak v něm zažehne oheň. Hned při druhé naší schůzce jsem se ho zeptala: "Václave, pamatuješ si, že jsi mi tohle řekl?" On řekl: "Samozřejmě, že si to pamatuju." Od té chvíle jsem neměla klid.
Myslíte si, že z toho mohl tušit, že tu knihu doopravdy píšete?
Věděl, že ji píšu, mnohokrát jsme o tom mluvili, to on začal při našich hovorech o ní používat název Tajná kniha.
Václav Havel vymyslel Tajnou knihu?
Bavili jsme se o tom, co kdo přes den dělal, já celý den psala. "A o co jsi psala?" ptal se mě. "To je tajné," nechtěla jsem mu ještě říkat víc, nemůžu o žádných svých textech moc mluvit, když vznikají. "Aha, tajnou knihu," řekl mi na to. Aniž by to věděl, vymyslel ten titul a začal tomu tak říkat. Když jsme pak seděli v hospodě, s úsměvem se mě ptal: "Tak mi řekni, o čem je ta tajná kniha." A dobře se u toho bavil. Byl to ten okouzlující Václav Havel, jakého jsem odjakživa milovala z jeho knih i veřejných projevů. "Je celá o tobě." Řekl na to: "Aha." "Dám ti ji přečíst, až ji dopíšu." "To budu moc rád. A jak mi tam říkáš?" zeptal se. "Říkám ti tam Největší Čech." To ho pobavilo. Ještě jsem mu říkala, že to je myšleno současně vážně i s nadsázkou. Takže pak už se mě jenom ptával: "A co dělá ta tvoje kniha o Největším Čechovi?" Bavili jsme se o ní mockrát. Nikdy neřekl, že by mu vadilo, že ji píšu, naopak se vždycky tvářil polichoceně.
Kde jste se scházeli?
U mě doma nebo v kavárnách a restauracích. Většinou v obráceném pořadí.
Nebála jste se, že se na vás přijde?
On to nijak zvlášť netajil, ale stejně se na nás přišlo.
Knihu jste vydala, tři týdny si jí nevšimla média, zato se okamžitě vyšvihla mezi nejprodávanější na trhu. Pak úryvky z ní zveřejnil bulvár. Jak jste si myslela, že Václav Havel zareaguje?
Že z toho bude mít tiše radost a že se k tomu nebude vyjadřovat. Nebo, že když už se k tomu vyjádří, tak s tím svým humorem a nadhledem, jak je pro něj typické.
