Nové album skupiny Vertigo na sebe dalo dlouho čekat. Její duchovní vedoucí, pianista Vojtěch Procházka, studoval a nahrával v Norsku a další členové, saxofonista Marcel Bárta, trumpetista Oskar Török, basista Rastislav Uhrík a bubeník Daniel Šoltis, byli téměř na roztrhání s různými skupinami a přitom si doplňovali vzdělání a navazovali kontakty ledaskde v Evropě. Tak vypadá život dnešního tuzemského jazzového muzikanta: s jednou, jakkoliv úspěšnou skupinou, se stěží uživí, ale domácí i mezinárodní koncertní trh je do té míry bohatý, že s různými soubory umožňuje živobytí a nadto přispívá k setkáním, která pomáhají k dalším tvůrčím cestám. Na tomto albu k souboru přistupuje ještě violoncellistka a zpěvačka Dorota Barová, kterou ostatně s Vertigem už před časem hrála.
Album Metamorphosis (čili proměna) je v domácím kontextu zjevením. Ta nahrávka je příkladem, jak se mění dosavadní pojetí jazzu. Osm zhruba čtyř až jedenáctiminutových skladeb nepracuje s dělením na sóla a rytmickou skupinu, nýbrž přináší jakousi adititivní (tedy přikládanou, přiřazovanou) nebo repetitivní metodu, která za sebe logicky řadí stále nové a odlišné úseky. Jakoby Vertigo zde chtělo pokročit ještě dál za kdysi slavný výrok, že jazz může být ten nejkrásnější zvuk hned po tichu. Účelně využívané ticho, pauzy a odmlky na jeho novince představují důležitý stavební prvek. Jednotlivé tituly – pět jich je od Marcela Bárty, dva od Doroty Barové a jeden od Oskara Töröka - přinášejí sled zvukově i výrazově odlišených ploch, které se z ticha vynořují a zas do něho plynule přecházejí, a přitom vytvářejí dojem dříve neslýchaných kompozičních celků. A celé to dokonale drží pohromadě. Vývoj a proměny hudebního dění v detailech tady velmi pravděpodobně vznikají metodou kolektivní improvizace.
Organická osmička zastoupených skladeb střídá nálady i výrazy, ale nejvíc asi zapůsobí jedenáctiminutová titulní Metamorphosis Marcela Bárty – tady dostává výše naznačená technika nejvíc možností představit se ve svém celku. Závěrečné dvě části, Kalimba Doroty Barové a Znów Oskara Töröka, nabízejí naopak posluchačům něco, nač už mohou být trochu víc navyklí. Ale v každém případě je CD Metamorphosis novým gestem nejen v našem, nýbrž i v evropském jazzu.
O albuVertigo: Metamorphosis Skladby: 1. Nedaleko oázy (Marcel Bárta) Obsazení: Zvuk: CD, stopáž 61:42 minut. Vydala firma Animal Music. |
O albu
Vertigo: Metamorphosis
Skladby:
1. Nedaleko oázy (Marcel Bárta)
2. Malý tanečník (Marcel Bárta)
3. Metamorphosis (Marcel Bárta)
4. Cirkus Mingus (Marcel Bárta)
5. Pragnienia (Dorota Barová / Krzysztof Kamil Baczyński)
6. Revoluční (Marcel Bárta)
7. Kalimba (Dorota Barová)
8. Znów (Oskar Török / Dorota Barová)
Obsazení:
Marcel Bárta – tenor saxofon, soprán saxofon, basklarinet
Oskar Török – trubka, syntezátor, djembe
Dorota Barová – violoncello, zpěv, loopy
Vojtěch Procházka – klavír, preparovaný klavír, vidličky
Rastislav Uhrík – kontrabas, shekere
Daniel Šoltis – bicí, kalimba, perkuse
Zvuk:
Nahrávka a mix Milan Cimfe ve studiu Sono Records, Nouzov, CZ
Mastering Gene Paul ve studiu DB Plus, New York, USA
CD, stopáž 61:42 minut. Vydala firma Animal Music.