Jemný humor, smysl pro spravedlnost a neopakovatelná hra s českým jazykem, to jsou atributy vlastní světu spisovatele, jenž se řadí k moderním pokračovatelům klasiků české pohádky. Předobraz asi nejznámějšího Čtvrtkova pohádkového hrdiny, původně jičínského ševce a z donucení loupežníka Rumcajse, lze nalézt již v autorově krátké povídce z roku 1946.
Rumcajs z lesa Řáholce, jak jej znají děti dnes, se objevil o dvacet let později na stránkách dětského časopisu Mateřídouška. Největší proslulost však postava získala po roce 1967, kdy se na obrazovce Československé televize objevil v televizním Večerníčku animovaný seriál s loupežníkovými příhodami. O tři roky později vyšla první knížka (Rumcajs, 1970).
O loupežníku Rumcajsovi
Výtvarnou podobu dal pohádkové postavě malíř a ilustrátor Radek Pilař, hlas Rumcajsovi propůjčil herec Karel Höger a po něm Eduard Cupák. Podobné štěstí na vynikající interprety měly i další Čtvrtkovy postavičky. Třeba Křemílek s Vochomůrkou, jejichž příhody z "mechu a kapradí" namluvila pro televizi Jiřina Bohdalová, či Víla Amálka hovořící hlasem Jiřího Hrzána. Na jejich popularitě se podíleli i výtvarníci Zdeněk Smetana, Zdeněk Miler a další.
Václav Čtvrtek (původním jménem Václav Cafourek) se narodil v rodině pražského úředníka, první dětská léta však prožil u dědečka v Jičíně. Právě z vyprávění prarodičů a z dlouhých procházek po okolí malebného města v Českém ráji později čerpal své náměty. V Praze absolvoval reálné gymnázium a krátce studoval práva. Od roku 1933 působil jako úředník na finančních úřadech v Chebu a poté v Praze. Tehdy také napsal svůj první humoristický román Whitehors a dítě s pihou (1940).
O makové panence
Po druhé světové válce začal přispívat do dětských časopisů Sedmihlásek, Mateřídouška, Brouček, Ohníček, Pionýr a Pionýrské noviny a v roce 1949 nastoupil jako dramaturg v Československém rozhlase, kde později vedl vysílání pro děti a mládež. Podílel se třeba na přípravě pořadu s pohádkami na dobrou noc Hajaja.
Od roku 1960 se věnoval výhradně spisovatelské práci, jejímž výsledkem je na 70 knih především pro děti a mládež. Největší ohlas získaly kromě příběhů o loupežníku Rumcajsovi nebo lesních skřítcích (Pohádky z mechu a kapradí, 1970) pohádkové knihy O makové panence a motýlu Emanuelovi (1970), Vodník Česílko (1970) či O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979).
Pohádky z mechu a kapradí
Živost postav a dobře odposlouchaná dětská řeč zaznívá ve Čtvrtkově klukovském románu My tři a pes z Pětipes (1958) nebo v dívčím románku Malá letní romance (1966). Psal i větší povídky ze současnosti s pohádkovými motivy (Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka, 1976), s prvky sci-fi pracoval v románu pro mládež Chlapec s prakem (1961). Výjimečně se utíkal i k textům pro dospělé jako byly jeho Nezbedné pověsti (1977).
S televizí spolupracoval Čtvrtek od druhé poloviny 50. let. Animovaný seriál o Rumcajsovi se poprvé vysílal v listopadu 1967 a téměř okamžitě zaznamenal fenomenální úspěch. V následujících šestnácti letech vzniklo 52 epizod, seriál převzalo na 30 zahraničních televizí. V současné době první řadu v dokolorované a zrekonstruované verzi znovu vysílá Česká televize.
Říkání o víle Amálce
Podle Čtvrtkova námětu televize připravila i další večerníčky či seriál Vepřík a kůzle. Kromě knižních vydání a televizní podoby vyšla Čtvrtkova díla také na zvukových nosičích, některá se dočkala filmového a divadelního zpracování.
Hrdinové jeho pohádek se objevili i na poštovních známkách. Odkaz spisovatele Václav Čtvrtka, jenž zemřel 6. listopadu 1976, si vzalo za svůj město Jičín, kde se již 20 let pořádá oblíbený festival Jičín – město pohádky. Literát byl jmenován čestným občanem města, v Jičíně má i své náměstí.
Václav Čtvrtek dvakrát ovdověl, potřetí se oženil několik let před svou smrtí. Vážná nemoc, jíž sám čelil, mu z jeho blízkých vzala i syna. Dcera a vnuk s rodinou žijí v zahraničí.
Který z nejslavnějších večerníčků podle námětů Václava Čtvrtka máte nejraději?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 25. dubna 2011. Anketa je uzavřena.
