V otevřeném dopise své rozhodnutí nepřevzít ocenění oznámila Herecké asociaci. Kniplová se nezúčastní ani v sobotu 26. března slavnostního večera v Národním divadle, kde budou prestižní ocenění osmnáctého ročníku předána.
"Po takových letech mne návrh na ocenění překvapil. Myslím si, že jsem je měla dostat mezi prvními včetně toho, jak šli národní umělci za sebou. Dneska to už nechci. Nikdy jsem ve svém životě nepřijala milodary a nebudu je přijímat ani teď," řekla osmasedmdesátiletá pěvkyně. "Nikdy jsem ze sebe nedělala nějakou nepřekonatelnou hvězdu, ale přece jen si myslím, že jsem docílila víc, než spousta ostatních, a vždycky jsem tady vadila," domnívá se.
"Rozhodnutí paní Kniplové jsme vzali na vědomí. Ale prezidium asociace a členové odborné operní komise jsou přesvědčeni, že jí tato cena právem patří," komentoval prezident Herecké asociace Václav Postránecký rozhodnutí umělkyně.
Naděžda Kniplová v roce 1974 v inscenaci Káti Kabanové Leoše Janáčka (spolu s Daliborem Jedličkou)
Ostravská rodačka a absolventka pražské Akademie múzických umění získala první operní angažmá v roce 1957 v Ústí nad Labem. Tam také poprvé vystoupila v Její pastorkyni jako Kostelnička, která se jí stala rolí životní. Po třech letech přestoupila do Brna a v roce 1964 se stala členkou Národního divadla, kde během bezmála třiceti let vytvořila řadu významných operních kreací v německých, českých, italských i jiných operách.
Od poloviny 60. let si Naděžda Kniplová začala budovat také mezinárodní renomé, které nakonec dosáhlo světových parametrů. Především byla oceňována za interpretaci heroin v operách Richarda Wagnera, ale nadchla publikum i kritiky také v dílech Beethovenových, Straussových, Pucciniho a Janáčkových.
V Karajanově provedení Wagnerovy Valkýry vystoupila v roce 1967 na salcburském festivalu. Hostovala například ve Vídni, Düsseldorfu, Amsterodamu, Hamburku, Římě, San Francisku, Stockholmu, Montrealu, Barceloně, Modeně, v Metropolitní opeře v New Yorku a v Ženevě.
Kniplová se věnovala také přednesu oratorií, vysoce ceněny jsou její studiové nahrávky oper. Jako pedagožka vychovala spoustu žáků, v roce 1991 byla na Akademii múzických umění jmenována profesorkou.
