Koncept, založený na prolínání živě odehraných písní se záběry archivních materiálů, videoklipů a oživlých fotografií, chápe, zdá se, každý jinak. Jedni video a audio spojují, pro druhé jen hudba dokresluje film. A část publika dokonce kapelu pod plátnem ani nevnímala - odposlechnuto z davu. Ať už byl záměr jakýkoliv, očividně funguje, protože si s ním lidé chtějí hrát.
"Pro mě je to všechno, je to můj život," ozve se v prvních vteřinách "pop-punkového" dokumentu. Ten se skládá z několika na sebe více či méně navazujících kapitol, představujících kapelu z nejrůznějších úhlů. Kvalita materiálů by mohla leckomu vadit, v tomto případě jen dokazuje, že jde o autentické fotky či záběry, u nichž v minulosti nikdo netušil, že z nich jednou bude film.
Skalní fanoušci se mohou u historických údajů (vznik skupiny, počet vydaných alb a desek) patrně nudit, "neználky" ale suma informací nezahltí. Všichni si pak s chutí připomenou, proč se Kryštof jmenuje právě Kryštof.
Kdo čeká skandální odhalení, asi odejde zklamaný. Momentů, kdy na sebe členové havířovské party prozradí pikantnosti, je pár. Jeden z nejsilnějších za všechny: frontman Richard Krajčo jednomu ze svých kolegů ostře vytkne jeho chování v opilosti. Takový výpad očividně nikdo nečekal, a ani Krajčo nevypadá, že by si uvědomoval sílu okamžiku. Drobnější hádky a období "mikrokrize" se pak už zdají být drobnostmi.
Anděl v porcelánu
I když jsou chvíle, kdy divák zjišťuje, že kapela už dávno nemusela fungovat, ne všechny okamžiky mu nutně vráží knedlík do krku. Pobaví vedle sebe položené záběry, v nichž si hudebníci absolutně protiřečí, nebo když odhalují místa, kam ukládají své ceny. (Vítězí rodiče kytaristy Evžena Hofmanna, kteří Anděla obložili domácím porcelánem.)
Hledá se fanoušekOzvěte se na idnes@idnes.cz, pokud jste to právě vy, kdo zpíváte v jedné ze scén Kryštoff / on dokumentu. |
Výbuch smíchu přichází ve chvíli, kdy kapela připomene vystoupení, jehož se zúčastnil fanoušek z davu. "Ani ne, ani ne, ani nééé," řve na celý sál a právě poslední slovo je naprosto čitelné v Krajčově tváři, který ho doprovází.
Příjemně působí i přechody mezi jednotlivými sekvencemi a živou hudbou. Za nejpovedenější lze označit ten, v němž Krajčo ukazuje na klub, kde kapela poprvé slyšela svůj první velký hit Lolita z rádia. V tu chvíli zazní jeho první tóny, až si člověk říká, že přesně takhle si ho sám z éteru pamatuje, jenže tentokrát je to živě.
A právě živé hraní povyšuje Kryštoff / on turné. Po sérii akustických koncertů a vystoupení v halách (a možná s vidinou delší pauzy) kapela šlape naprosto "sqěle". Září o to víc, že využívá dokonalou akustiku kinosálu a vlastní výborně poladěnou techniku, díky níž dostává spojení "surround sound" skutečně význam. Když se v Lampiónu rozběhne Krajčův hlas kolem sálu, je těžké ubránit se husí kůži.
Kapela včetně frontmana sedí přímo pod plátnem.
Kryštoff / on má ale i chyby, respektive místa, která mohla být dotaženější. Zaprvé je to tichý a na škodu nepřiznaný příchod kapely pod plátno, který by korespondoval s obrazem. Zadruhé jde o chybějící titulky u tváří, jejichž totožnost lze odvodit až později v dokumentu. A zatřetí by výběr urážlivých titulků na adresu Krajča i kapely mohly ilustrovovat konkrétní novinové stránky. Tedy jde-li o skutečné články, je možné dohledat v archivech jejich přesnou podobu. A ta by dodala na důvěryhodnosti.
Vizuální zpracování videobloků se míhá mezi dvěma extrémy: od klipů, které by bez problému mohly běžet v televizích, po nepochopitelné grafické úlety. Nadbytečné jsou spirály běžící přes jinak skvělé propagační fotky a obaly alb, až příliš doslovná jsou "pršící" slova v Obchodníku s deštěm. Záběry v písni Tak nějak málo tančím zase prostupují skrze obrys tančícího páru, který zpočátku ruší.
V dotáčkách chybí "behind the behind scenes", tedy pokažené záběry, u nichž se kapela včetně štábu očividně bavila víc než ve filmu, přebývají zase pasáže o managementu a společném cestování, působícím až příliš sponzorsky.
Oficiální start si kapela nechala pro Ostravu, generálku měla ale v Praze.
Každopádně Kryštoff / on zabírá. A to do posledního beatu, během něhož ve zhasnutém sálu postupně opět zmizí všichni členové kapely. Krajčo, nepřirozenější ve chvílích, kdy ve filmu zapomene na spisovnou "moravštinu" a ujede v koncovkách, se v úvodu pražské generálky omlouval za dotažené prvky. Nemá důvod.
Na zpracování je sice co vylepšovat, ale věřím, že s dnešní premiérou v ostravské kině za přítomnosti domácího publika by se dostavil pocit štěstí velký jako "když Baník porazí Spartu", jak se zpívá v jedné z uváděných písní. Takže by nejspíš přibylo dalších deset procent.
Kryštoff / on Tour 2011bylo
Praha, CineStar Anděl.
Veřejná generálka, 11. února 2011
Hodnocení iDNES.cz: 80 %