Slavnostní odhalení se uskutečnilo za přítomnosti několika desítek lidí včetně velvyslanců Izraele, Německa, Rakouska a českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. "Chtělo by to, aby po odhalení pod látkou nebyla žádná deska, to by byl teprve Kafka," žertoval před zahájením akce Schwarzenberg.
O pamětní desku, kterou pomohli výtvarně ztvárnit Marcela Steinbachová a Martin Rusina z architektonického ateliéru Skupina a grafik Mojmír Pukl, se zasloužila Společnost Franze Kafky (SFK) s finanční podporou Česko-izraelské smíšené obchodní komory. "Pokud vím, nikde není jako Brodovo rodné místo uvedena Haštalská ulice," podotkl k významu pamětní desky zástupce SFK Josef Čermák.
Dodal, že společnost tak vyjadřuje úctu a poděkování jedné z mimořádných osobností středoevropského kulturního dění v době před druhou světovou válkou. Pražskému představiteli židovsko-německé kultury, který pro světovou kulturu zachránil a prosadil díky "prozíravé neposlušnosti" proti vůli Kafky jeho dílo. "Brod také pro světovou kulturu objevil dílo hudebního skladatele Leoše Janáčka a spisovatele Jaroslava Haška," upozornil Čermák.
Neposlušný vykonavatel závětiNež Kafka zemřel, ustavil ve své závěti, že jeho dosud nepublikovaná díla mají být zničena. Vykonavatelem poslední vůle určil Broda. Ten se však rozhodl Kafkovu pozůstalost vydat. Od roku 1925 začal Brod publikovat Kafkova díla z pozůstalosti, mj. romány Amerika (česky Amerika), Das Schloss (česky Zámek) či Der Process (česky Proces). V následujících třech desetiletích vydal šest svazků Kafkovy tvorby a jeho biografii. (zdroj: Wikipedie) |
Max Brod se narodil 27. května 1884 v rodině bankovního ředitele. V Praze vystudoval práva, při studiích se seznámil s Kafkou, jemuž pak byl celoživotním přítelem.
Brod se však na rozdíl od Kafky záhy stal úspěšným spisovatelem. Je autorem kulturně filozofických esejů, historických a milostných románů a novel, religiózních básní a dramat. Za hlavní Brodovo beletristické dílo je považován román Tycho Brahes Weg zu Gott (Tycha Braha cesta k Bohu), první díl románové trilogie Kampf um Wahrheit (Boj o pravdu).
Po vzniku Československa pracoval Brod mimo jiné v tiskovém odboru předsednictva vlády. V letech 1929 až 1939 působil jako literární a umělecký kritik pražského deníku Prager Tagblat.
V březnu 1939 se mu podařilo odcestovat před nacistickým nebezpečím do Palestiny. V Izraeli prožil Brod druhou polovinu svého života. Pracoval jako dramaturg telavivského divadla Habimah. V Tel Avivu ve čtyřiaosmdesáti letech zemřel. SFK po Maxi Brodovi pojmenovala studentskou literární soutěž o nejlepší esej, jíž se za 17 let existence zúčastnilo přes 2 000 mladých lidí.
