Na první uzavřenou předpremiéru Nickyho rodiny šli hosté s představou, že napotřetí se dojetí ubrání – vždyť osud "Wintonových dětí", které svého zachránce našly až po půl století, už znají.
Přesto se znovu plakalo a znovu tleskalo. Třetí "wintonovský" film Matěje Mináče, jenž nese název Nickyho rodina, přidává ke známých faktům nová svědectví, události i nové hrdinovy následovníky. Obsahuje také hranou rekonstrukci, v níž Wintona představuje Michal Slaný a jednu z matek svěřujících mu své děti Klára Issová.
Vznikl v anglické, slovenské a české verzi, kterou provázejí svými hlasy Jiří Bartoška, Josef Abrhám či Jiřina Bohdalová. Na její slavnostní pražskou premiéru 20. ledna 2011 se chystá osobně i Winton.
Nobelovka od školáků
"Má osobitý smysl pro humor. Když jsem se ho ptal, zda přijede, řekl mi: Když budu žít, můžu ti to slíbit; pokud žít nebudu, tak ti to slíbit nemohu," cituje Mináč "britského Schindlera", jak se mu občas přezdívá. Po české premiéře poveze Mináč film do Států, nejprve do společnosti Discovery. A londýnskou premiéru zvažuje na jaro, neboť sir Nicholas Winton oslaví 19. května 102. narozeniny.
"K nové verzi wintonovské látky mě vedly tři důvody. Zaprvé producent Harvey Weinstein mi po hodinovém snímku Síla lidskosti řekl, že by jej v celovečerní podobě dal do distribuce. Zadruhé se objevili další zachránění, vesměs již osmdesátníci, jejichž zpovědi nelze odkládat. A zatřetí Wintonův příklad inspiroval spontánní vlnu dobročinnosti u současných dětí na celém světě," líčí režisér.
Ovšem ze záplavy skutků mladých Wintonových pokračovatelů se jich do filmu vešlo jen pár, stejně jako vzkazů celebrit od britské královny po dalajlamu. Objeví se však na DVD a na webové stránce. "Čeští školáci se dočkají zvláštního přestavení filmu za účasti norského velvyslance, kterému předají svou petici navrhující Wintona na Nobelovu cenu za mír – má už na 110 tisíc podpisů," líčí režisér.
Nickyho rodinou prý s wintonovskými filmy končí, ale sága ještě pokračuje. Ze 669 vesměs židovských dětí, jež odvezl z Československa před hitlerovskou hrozbou, se dosud ví zhruba jen o třetině; další by podle Mináče mohly žít v Jižní Americe, kde se "případ Winton" netěší tak všeobecné proslulosti jako v Evropě a Americe.
Právě díky filmům objevují stále další "Wintonovy děti" svůj osud. "Po promítání Síly lidskosti v arizonském Phoenixu se v sále přihlásil pán, který věděl jen tolik, že odjel z Prahy coby roční dítě, nic víc. Wintonův seznam jsem měl s sebou, našel jsem tam skutečně jeho jméno – a tak se poprvé v životě dověděl, kdo byli jeho rodiče, odkud pocházel... Napsal pak Wintonovi poděkování," vypráví režisér.
Dejte mi sekretářku
Dopis z Arizony tvoří jen zlomek Wintonovy korespondence. Pomyslná Nickyho rodina, tedy jím zachráněné děti a jejich potomci, tvoří nyní na pět tisíc lidí. "A ti všichni berou Wintona jako skutečného otce, takže mu sdělují veškeré rodinné události včetně narození vnoučat. A Winton si zoufá, jak má všem odepisovat, ať mu prý zařídím sekretářku," směje se Mináč.
Nový film zahrnuje také 100. narozeniny, jež Winton oslavil v ultralehkém letadle, či loňský "Winton Train", vlak se zachráněnými vypravený po sedmdesáti letech. Na otázku, zač vděčí své dlouhověkosti, nadšený zahrádkář Winton cituje radu svého lékaře: když šel do penze, řekl mu, aby kdykoli bude prací unaven, přidal dvacet minut. Od devadesátky už "jen" deset minut.