Jen pro představu: 8 miliard je částka, kterou potřebuje na svůj celoroční provoz české ministerstvo kultury.
V prohlášení režiséra Petera Jacksona respektive studií MGM, New Line Cinema a Warner Bros dále stojí, že Hobit bude mít dva díly, přičemž natáčet se začne v únoru příštího roku a za pomoci 3D technologie.
"Objevování Tolkienova světa jde daleko za hranice tradiční filmařiny. Je to výlet za imaginací a sny," obhajuje Jackson využití 3D.
Hobit v Evropě?
Fakt, že otec slavné tolkienovské ságy potřebuje na svůj další epos tolik peněz, souvisí mimo jiné s komplikacemi kolem autorských práv. Jen samotné právní náklady prý přesahují částku 1,7 miliardy korun.
Na Novém Zélandu, kde vznikala Jacksonova trilogie Pán prstenů, navíc nepanují zrovna příznivé podmínky a poté, co se tamní herecká federace začala bouřit proti nízkým mzdám, pohrozil dokonce režisér, že svůj záměr přesměruje na východoevropské lokace. (více o konfliktu ZDE)
Kdo koho?
Kolem projektu Hobit panuje už léta velký zmatek. Jackson ho měl například původně jen psát a produkovat, režii svěřil kolegovi Guillermu del Torovi. Ten však z projektu kvůli neustálým odkladům v květnu odstoupil.
Mimochodem průtahy stojí i za neúčastí britského herce Martina Freemana, který měl v roli Bilba Pytlíka vystřídat "příliš starého" Iana Holma. Freeman však kvůli věčné nejistotě jménem Hobit kývl na nabídku role Watsona ve filmové verzi Sherlocka Holmese.
Producenti jsou proto rádi, že alespoň Peter Jackson na Hobita nezanevřel. "Není člověka, který by byl pro hobití projekt vhodnější než on. Peter je neuvěřitelně talentovaný a navíc má tvůrčí vizi a zkušenosti, jako žádný jiný filmař. Pro tenhle typ filmu zkrátka neexistuje lepší alternativa než on," okomentoval výběr režiséra prezident Warner Bros Alan Horn s tím, že jedině pod jeho vedením bude výsledný film satisfakcí pro věrné fanoušky a zároveň lákadlem pro fanoušky nové.
Oscarová trilogie Pán prstenů vydělala téměř tři miliardy dolarů. Přitom stála téměř o polovinu méně než plánovaný Hobit.
Dlouhá léta byl nejdražším filmem co do celkového rozpočtu Titanic, který James Cameron v roce 1997 natočil za 200 milionů dolarů, což v době jeho vzniku dělalo v přepočtu 6 miliard korun (kurz dolaru z konce roku 1997). Přestože prvenství Titaniku od té doby překonala celá řada snímků, mnozí jej i nadále považují za nejdražší film všech dob. Argument? Částka 200 milionů dolarů měla před 13 lety nesrovnatelně vyšší hodnotu než nyní.
Každopádně v roce se stal oficiálně nejdražším snímkem světa třetí díl Pirátů z Karibiku, který producenty přišel na 300 milionů dolarů (5,3 miliard korun).
co také stojí stejně jako hobitaneb jak jinak použít 8 miliard korun na nákup největšího letadla světa ALE: například na zaplacení dluhu Řecka (více než 7 bilionů korun v květnu 2010) by však rozpočet Hobita nestačil, muselo by jich být 833× víc. Pozn.: Rozpočet Hobita v korunách podle kurzu z 19. 10. 2010 činí 8 820 500 000 korun. |