Zprávu o Křižanově úmrtí iDNES.cz potvrdil Petr Jan Kryštof, krajský manažer strany TOP 09, za kterou Jiří Křižan kandidoval v letošních parlamentních volbách.
Celoživotní občanské postoje Jiřího Křižana, narozeného v roce 1941 ve Valašském Meziříčí, předurčil fakt, že jeho otec byl ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen za údajnou velezradu a v roce 1951 popraven. O sedm let později byl z politických důvodů Jiří Křižan těsně před maturitou vyloučen z gymnázia a pracoval v řadě dělnických profesí.
Rozhovor Barbory Tachecí s Jiřím Křižanem.
Díky uvolnění politických poměrů ve druhé polovině 60. let se mu podařilo vystudovat scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU. Zároveň se v období tzv. Pražského jara začal věnovat žurnalistice. Na začátku 70. let byl redaktorem Víkendu deníku Mladá fronta. „Měl na starosti literární stránku a občas se mu tam podařilo otisknout autory, kteří nebyli zrovna v kurzu,“ řekl iDNES.cz jeho tehdejší kolega Karel Pacner.
Jiří Křižan napsal scénáře k třinácti realizovaným filmům, z nichž mezi nejvýznamnější patří psychologický snímek Františka Vláčila Stíny horkého léta z roku 1977 a drama z první světové války Signum laudis, režírované v roce 1980 Martinem Hollým. Oba filmy byly oceněny na MFF v Karlových Varech. Za druhý jmenovaný měl obdržet i státní cenu Klementa Gottwalda.
„Odmítl ji se slovy: ´Nechci cenu, na níž je podepsán vrah mého otce.´,“ vzpomíná dále Karel Pacner. „Nevím, jestli tohle bylo důvodem, proč musel z Barrandova odejít. Přešel do dabingu, kde počešťoval překlady. Přitom dál psal.“
Nevěřím předvolebním slibůmNevěřím předvolebním slibůmČtěte rozhovor s Jiřím Křižanem z letošního dubna |
Ve druhé polovině 80. let bylo Jiřímu Křižanovi opět z politických důvodů znemožněno pracovat v jeho profesi, důsledkem bylo jeho zvýšené angažmá v prostředí disentu. V lednu 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla a spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou byl spoluautorem petice Několik vět.
V listopadu 1989 byl Jiří Křižan zakládajícím členem Občanského fóra a po zvolení Václava Havla prezidentem se stal členem týmu jeho poradců. Po volbách v červnu 1992 nastoupil na Ministerstvo vnitra jako náměstek ministra Jana Rumla. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy, tento obor přednášel i na FAMU.
Nejvýznamnějším Křižanovým dílem v polistopadové éře je scénář filmu režiséra Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala z roku 1997. Snímek získal deset Českých lvů včetně scenáristického. S týmž režisérem pracoval i na přepisu knihy Emila Hakla O rodičích a dětech. Spolupracoval také s Českou televizí na seriálech Na lavici obžalovaných justice či Záchranáři.
