Samozřejmě, že by ho několikatisícový dav nikam nepustil. Však se také držitel sedmi cen Grammy, Oscara a bůhví jakých cen ještě nechal čtyřikrát vytleskat. Na své fanoušky, které rozmazloval několikaminutovými úpravami hitových skladeb Cream, Kiss, Electric Man! i té pravé Nothing Compares 2U, proslavené ubulenou holohlavou Sinéad O’Connor, si několikrát posvítil.
Doslova. "Rozsviťte," křikl několikrát do haly, kterou si pak spokojeně prohlížel.
Nemá smysl vyjmenovávat, co zaznělo. Zajímavější by spíš byl seznam interpretů, kteří z těch skladeb poctivě kradou, respektive se Princem "nechávají inspirovat". Bodejť. Jméno The Artist, jak se mu v branži také říká, nenosí náhodou.
A rozkouskovávat ho jen kvůli popisu hry na kytaru, citu pro improvizaci, zpěvu a komunikace s lidmi (které mimochodem v závěru pozval na scénu, aby si s ním zatančili) či energie, to by byla naprostá blbost.
Závidět se mu dá - kromě nadlidského talentu - i famózní kapela s hvězdnou perkusistkou Sheilou E. S ní tvoří stoprocentně fungující jednotku, z níž vám zůstane čelist na podlaze.
Kdykoliv budete mít šanci toho supermuzikanta vidět, neváhejte. Dojem vám nezkazí ani jeho ohavné zvoňáky a protivné fiží. Naopak.
PRINCE
Vídeň, Wiener Stadthalle, 13. července 2010.
Hodnocení: 100 %
