V době Respectu pravidelně ožívá Štvanice všemi barvami, chutěmi i vůněmi celého světa. Kromě vybrané hudební nabídky je k dispozici cizokrajné občerstvení, etnické módní doplňky, prezentují se zde neziskové organizace a protože program a ladění je jako stvořené pro celé rodiny, nechybí ani dětské zázemí. Tím hlavním důvodem, proč návštěvníci na Štvanici chodí, je ale samozřejmě hudba.
PÁTEK 18. 6.
Longital (Slovensko)
Dvojčlenná sestava se letos na jaře probojovala z Bratislavy až na největší přehlídku světové alternativy, festival SXSW v texaském Austinu a její poslední album Gloria, které pokřtila na koncertě v New Yorku, proniklo do americké distribuce. Světová média Longitalu přezdívají "kosmopolitní zvukoví designéři", ve vlivném britském časopise Rock n´Reel získala Gloria pět hvězdiček. Příběh dvojice je zároveň manifestem tvrdohlavé nezávislosti: na šňůrách cestují vlakem, svá první alba vypalovali na PC a prodávali s obaly z domácí laserové tiskárny. Dnes už jejich vlastní label Slnko Records vydává přes dvě desítky dalších interpretů.
Trio Kazanchis (Etiopie, Francie, Holandsko)
Bubeník z Francie, hráč na klávesy a saxofony z Holandska, a virtuoz na tradiční etiopskou lyru krar se před rokem se několikrát setkali v těch nejlepších klubech bouřlivě expandující hudební scény v Addis Abebě. Jejich hudba vychází jak z moderního, rytmicky unikátního etiopského funku i groove, tak i z tradičních melodií, které spojuje s myšlením evropských avantgardistů-improvizátorů. Krar, menší bratr nejstaršího hudebního nástroje lidské historie, Davidovy harfy, zní v rukou etiopského virtuoza Mesele Asmamawa jako kytara Jimiho Hendrixe.
Anthony Joseph & Spasm Band (Trinidad, Francie, USA)
Kolize hip-hopu s africkou magií, free-jazz z Trinidadu, černošská rebelie na univerzitní půdě, voodoo funk, to vše dohromady charakterizuje hudbu Anthonyho Josepha a jeho Spasm Bandu. Termíny jako mluvené slovo či slam poetry tvorbu tohoto kosmického básníka z Trinidadu nevystihují, přesnější je "hudební recitace". Anthony Joseph je hudebník a raper, který nabízí skvělé koncerty, poháněné masivním funkem a spoustou freejazzové improvizace, kterou řídí karibské voodoo. Je uznáván jako vůdce černošské avantgardy ve Velké Británii. Na podium ho přivedla snaha převést svůj rozepsaný román The African Origins of UFOs do koncertní podoby. Během pouhých dvou let pronikl na tak významné festivaly jako North Sea Jazz, Belfort, Roskilde či Blue Note Jazz Festival v Paříži.
PÁTEK 19. 6.
Assurd (Itálie)
Historie syrových rytmů jako pizzica či tarantella, které léčí pavoučí kousnutí zběsilým tancem, sahají do pohanské éry a jejich síla je srovnatelná s berberskými rituály z pohoří Atlas. Sestava Assurd je jihoitalským all-star-bandem, tvoří ji tři zpěvačky s divokým vzezřením a drsnými hlasy, které se na koncertech doprovázejí na perkuse a akordeon. "Pizzica má hodně silný rytmus, a když ten rytmus slyšíte hodinu či déle, nakonec vás ovládne jako na diskotéce. Když jdeme na nějakou domácí party, tam celou noc hrajeme a tancujeme, vůbec nás to neunaví. Asi na tom transu něco bude," říká jedna ze členek Cristina Vetrone.
Mário Bihári a Bachtale Apsa (ČR)
Slovenský, v Česku žijící romský zpěvák, akordeonista, klavírista a bývalý člen skupiny Koa Zuzany Navarové. Vystoupení Mária Biháriho je skloubením romské linie a písničkářské tvorby. Během jeho koncertu znějí autorské staré i nové skladby, z nichž některé již téměř zlidověly, a tradiční romské čardáše. Výsledkem je náladově pestrá hudební fantazie. K tomu Mário přimíchává ohnivé koření tradičního cikánského temperamentu, k čemuž si někdy zve také hosty z řad vynikajících převážně romských muzikantů. Na letošním ročníku Respectu se zpěvák představí s kapelou Bachtale Apsa, v níž vede rytmický spodek jeden z nejvyhlášenějších basistů u nás a kolega Mária Biháriho z kapely Koa František Raba.
Yat-Kha (Tuva, UK)
Tuvinský hrdelní zpěv khöömei, syrově autentická předloha západního "alikvotního zpěvu", má v kontextu etnických vokálních technik unikátní roli, srovnatelnou se zvukově drásavými experimenty. Hudební potenciál této paralely objevil jako první Albert Kuvezin se skupinou Yat-Kha na albu Yenisei Punk. Spoluzakladatelem a hudebním architektem sestavy je londýnský punkrockový vizionář Lu Edmonds, který prošel tak významnými kapelami jako Mekons, Damned, 3 Mustaphas 3, a v současné době hraje navíc s písničkářem Billy Braggem i reformovanou punkrockovou legendou PiL.
Trio Joubran (Palestina)
Loutna oud je pilířem arabské klasické hudby, Trio Joubran ovšem k tomuto nástroji přistupuje zcela novátorským způsobem. Kombinace tří špičkových sólistů připomíná legendární střetnutí Ala DiMeoly, Johna McLaughlina a Paka de Lucii. Sestavu tvoří bratři Samir, Adnan a Wissam Joubran, původem z biblického palestinského města Nazaret. Pocházejí z rodu hudebníků a nástrojářů, jejich koncerty oslňují tempem, energií i virtuozitou. Mají za sebou koncerty v newyorské Carnegie Hall, v londýnské hale Brixton Academy skupina vystoupila společně s Massive Attack.
Orchestra Baobab (Senegal)
Legenda západoafrické hudby, která se může chlubit kořeny ještě hlubšími než velikáni Ali Farka Toure či Youssou N´Dour. Jejich počátky - podobně jako u skupin Bembeya Jazz či Rail Band - sahají do zlaté éry prvních let africké nezávislosti. Dakarský klub Baobab vznikl roku 1970 z popudu vlády tehdy čerstvě samostatného Senegalu, a Orchestra Baobab se stal jeho domácí kapelou. Během sedmnácti let jejich styl vyzrál do unikátní a sofistikované hudební esence, která jako barevné spektrum propojila senegalský feeling s melodiemi ze sousedních Kapverd i s afrokubánskými rytmy. Po rozpadu se původní nahrávky Orchestra Baobab staly ceněnými sběratelskými artikly. O obnovení skupiny se zasloužil roku 2001 britský producent Nick Gold, který podobně inicioval vznik Buena Vista Social Clubu či spolupráci Ali Farky Toureho s Ry Cooderem.
