Do povědomí vstoupil Radoslav Banga zvaný Gipsy se svou kapelou Gipsy.cz a písničkou Romano Hip Hop. Kromě toho se produkčně podílel i na nahrávkách SuperStar. V projektu Autentik se rozhodl vrátit ke svým kořenům.
Proč jste se rozhodl obrátit od world music zpět k hip hopu?
To není návrat k rapu, ale svým způsobem ke kořenům. Je mi osmadvacet let, mám za sebou devět alb. A chodí to tak, že je vydáváte pod nějakou společností, která na nich chce vydělat škváru. Pořád je v tom nějaký byznys, nějaká kalkulace. Pořád musíte mít na paměti,
co si o tom budou, nebo nebudou myslet posluchači. Já se jednoho dne probudil a rozhodl se, že s tím chci amusím něco udělat.
Tak vzniknul Autentik?
Ano. Rozhodl jsem se udělat projekt, ve kterém mi bude úplně jedno, kolik z toho mám a kdo ho bude poslouchat. Že nebudu kalkulovat. Že to udělám z lásky k žánru, se kterým jsem začínal. K hip hopu mě totiž přivedl g-funk, hudba ze západního pobřeží Spojených států.
Inspiroval jsem se jejími kořeny – na desce hraju na všechny nástroje a není tam jediný sampl. Je to opravdový funk a do toho samozřejmě můj rap.
Písničky vydáváte postupně na internetu. Proč?
Protože Autentik nefunguje jako klasické album. Nechci ho vydávat, nechci z něj prachy. Založil jsem si web radoslavbanga.cz, na kterém chci s fanoušky navázat osobnější vztah. Každý týden na něj uvolním nahrávku. K prvnímu singlu Autentik jsem si dokonce na vlastní náklady natočil klip. Celkem mám připravených šestnáct písniček, a když mě to bude bavit, budu pokračovat. Chtěl bych dělat i koncerty, ale uvidíme, jestli někdo bude mít zájem.
Proč jste raději neobnovil svou původní kapelu Syndrom Snopp?
Chtěl jsem, a dokonce jsme měli koncert, ale když jsem viděl, v jakém stavu je scéna, došlo mi, že časy starého hip hopu jsou pryč. Chodí na něj úplně jiní lidé, kterým je ten žánr jedno, jdou jen za nějakou pózou. Taky jsem byl v patnácti takový. Ale před deseti lety to přeci jen vypadalo jinak. Změnila se i scéna jako taková.
Kam tím míříte?
Když vidím DJ Wiche, jak dnes skládá taneční hudbu, nebo Oriona z Penerů Strýčka Homeboye, jak hraje house, nebo Rytmuse s Tinou, říkám si, jestli se náhodou všichni nezbláznili. Všechno je to vyměklý, vykalkulovaný a prachatý. Lidi mi říkají, Gipsy, ty jsi zavrhnul
scénu. Ale tak to není. Ta scéna zavrhla mě, protože se změnila. Lidi nejsou opravdoví. Toho se nechci účastnit.
To samé může snadno někdo říct o vás a vašem vystoupení v převleku Supermana na Eurosongu.
To určitě může. Jenže já jsem se tím netajil. Já už dávno na rovinu řekl, že jdu dělat showbyznys. Vidím, jak se lidi kolem postupně zaprodávají. U mě to však byl jasný postoj. I Gipsy.cz jsou spontánní a autentičtí, protože jsem sám cikán. Kdežto vidět DJ Wiche dělat housovou hudbu je něco trochu jiného. Měl rovnou říct, že chce hudbu dělat pro prachy. To samé Orion a všichni. Ale nikdo kromě mě to neřekl. Česká hiphopová scéna je neupřímná, já jsem si ksicht upřímnosti vždycky zachoval.
I v tom Supermanově dresu?
Že jsem šel do Eurovize v tom oblečku, nebylo vůbec navážno. Bohužel jsme v Česku a tady nikdo nechápe nadsázku. Chodil jsem tam s českou vlajkou a byla to pro mě legrace. Šel jsem se jim tam vysmát, ale lidi to nepochopili. A proto mi i na Autentiku jde o jedinou věc: je mi úplně jedno, co si o mně myslí lidi. Všichni mi můžou... Já to dělám z lásky k hudbě a zbytek mě nezajímá.
