Ten má v těchto dnech premiéru v pětadvaceti vybraných městech světa a Praha se ve středu 28. října stává jedním z nich. Server iDNES.cz proto přináší s Ortegou exkluzivní rozhovor.
Recenzi filmu this is it čtěte zde |
Vzpomínáte si na první setkání s Michaelem Jacksonem?
S Michaelem jsem se vlastně poprvé setkal, když jsem byl ještě dost mladý, bylo mi třináct. Účinkoval jsem v Oliverovi v Circle Star Theater v San Carlos v Kalifornii a Michael s bratry byli na turné a chystali se vystupovat v témže sále, ve kterém jsem měl vystupovat i já. Když jednoho dne odcházeli z jeviště a procházeli zákulisím, odhodlal jsem se. "Ahoj!" povídám mu. Michael se otočil, podíval se mi do očí a s obrovským úsměvem řekl: "Ahoj, kdo jsi? Já jsem Michael." Ještě dnes si vybavuji tu jeho vlídnost, měl ji v sobě už v nějakých sedmi nebo osmi letech.
Řekl jste mu to někdy?
Až o spoustu let později jsem se před ním zmínil, že jsme se už kdysi viděli.
Michael zbožňoval velkolepé nápady, protože si s nimi uměl poradit."
Jak jste spolu začali pracovat?
O výzvách
Zavolal mi, když chystal Dangerous, History a celou řadu dalších pokračování těchto turné. No a pak se ozval i kvůli This Is It. Pokaždé už měl nějakou představu, přicházel za mnou s připravenými projekty. Ty jsme pak společně dolaďovali, obrušovali, tvarovali, ladili a zdokonalovali.
O Jacksonovi se říkalo, že muselo být vždy po jeho. Stalo se někdy, že jste spolu nesouhlasili?
Nebáli jsme se jeden druhému něco odmítnout. A nebáli jsme se spolu nesouhlasit. Nikdy jsem Michaelovi neřekl ano, pokud jsem opravdu nebyl přesvědčený, že je to tak správně. Nicméně Michael byl architektem všeho a my jsme byli něco jako jeho dělníci. Ty nejlepší nápady vždycky pocházely od něj.
Jak vůbec vypadala Jacksonova práce na projektu This Is It?
Michael rád posouval hranice. Rád zkoušel, co technologie dokáží. Zbožňoval, když jsme se sešli a začali jsme znova od začátku. Chtěli jsme oživit staré nápady, pustit se do projektu s novými lidmi, zkusit nové technologie. A v případě This Is It jsme měli nové technologie pro video, nové kostýmy, osvětlení, zvuk, pyrotechniku.
Michael byl improvizační génius. Občas nás dokázal srazit na kolena tím, co bez varování předvedl na zkoušce."
Měl o This Is It Jackson nějaké speciální představy?
O talentu
Chtěl všechno intenzivnější, působivější, hlasitější. Michael zbožňval, když kolem proudila energie a padaly velkolepé nápady, protože si s nimi uměl poradit. Takové věci mu svědčily. Vzal ideu, vstřebal ji a zpracoval v něco ještě velkolepějšího a lepšího. Takových lidí opravdu moc není, víte? Byl odvážný a pořád jste z něj měli pocit, že chce víc a víc. Vybízel vás, ať přijdete s něčím ještě odvážnějším, protože on si s tím bude umět poradit.
O Michaelovi Jacksonovi koluje spousta mýtů. Myslíte, že dokážete říct, jaký byl?
Věřím, že Michael se narodil s neuvěřitelným darem, už jako chlapec dokázal, že je génius. Zpíval jako třicetiletý, ačkoliv mu bylo teprve sedm nebo osm, s jakousi oduševnělostí a dovedností. Zároveň miloval to, co dělal, a tahle kombinace mohla za velkou část toho, co dělalo Michaela Jacksona Michaelem Jacksonem. Jinými slovy velice tvrdě pracoval na tom, aby dokázal, co dokázal, ale byl také od přírody improvizační génius. Občas nás dokázal srazit na kolena tím, co bez varování předvedl na zkoušce. A tanečníci o polovinu mladší než on jásali a hvízdali a prostě vůbec dávali najevo, jak na ně zapůsobil.
Proč chtěl vlastně Jackson tohle turné uspořádat?
Chtěl, aby jeho děti viděly, co v životě miloval: teprve teď byly dost staré na to, aby pochopily, co jako umělec dokázal. Také chtěl dát svým fanouškům další možnost, toužil s nimi zase navázat bezprostřední kontakt. Miloval je, byli to ti nejoddanější fanoušci na světě, jak říkával. V neposlední řadě se opravdu upřímně zajímal o životní prostředí. Bál se o planetu jako takovou a o její zdraví, o budoucnost planety. Ptáte-li se na poselství filmu, pak je to tohle všechno dohromady.
Chtěl, aby jeho děti viděly, co v životě miloval: teprve teď byly dost staré na to, aby pochopily, co jako umělec dokázal."
Co jste chtěl filmem sdělit vy?
O motivaci
Bylo pro mě důležité ukázat fanouškům, oč Michael usiloval.
Jak jste se rozhodoval, co vše do filmu zařadíte?
Každý den, když jsem se probudil, promluvil jsem k Michaelovi. Říkám mu "Michaele, buď tu dneska se mnou, zůstaň se mnou tady v místnosti... A dohlížej na to se mnou." A také jsem myslel na fanoušky ptal jsem se, co chtějí a potřebují. Michael říkával, že nemůžete tvořit pro všechny, že ne všem se budou vaše nápady zamlouvat. Takže musíte mít odvahu prostě "jen" tvořit a věřit, že se to bude líbit.
Jak si výsledný film máme představit? Nejedná se spíš o hudební mozaiku než o film v pravém slova smyslu?
Je to film, který vypráví příběh skutečného, všestranně nadaného génia. A je to něco jako vstupenka do zákulisí. Soukromý pohled do světa, kdy sledujete tvůrčí proces umělce a jeho komunikaci s hudebníky, tanečníky a zpěváky, filmaři, kostyméry, výtvarníky, prostě s námi všemi. Ale hlavně: sledujete Michaela, jak pracuje na svém posledním koncertním díle. Není to vzrušující?
