Obě alba vycházejí z výborů textů sestavených Jiřinou Rákosníkovou a ilustrovaných Janem Kudláčkem, jehož obrázky zdobí i obal a booklet CD. Studánko rubínko se nicméně od svého předchůdce v mnohém liší. Zatímco Hrajeme si u maminky bylo jakousi hudební procházkou celým rokem, Studánko rubínko je inspirováno jarem - ožíváním přírody, Velikonocemi i dalšími svátky. Na aktuálním albu také najdeme víc Pavlicou zhudebněné "umělé" poezie (Věra Provazníková, Jan Skácel, František Halas ad.) než vyloženě lidových písniček.
Ty předchozímu dětskému albu Hradišťanu naopak dominovaly, a to i ty úplně nejznámější, které v podání této "alternativní cimbálovky" a nezkažených dětských zpěváků dostaly neodolatelné kouzlo. Studánko rubínko je v jistém slova smyslu umělecky možná ambicióznější projekt, z naprosté většiny je Pavlicovým skladatelským dílem, byť samozřejmě neseným plně v lidovém duchu.
Je otázka, nakolik splní nové album zamýšlený účel, traktovaný v Pavlicově úvodním slově: "CD Studánko rubínko je hudebním nosičem pro děti a rodiče, kteří dosud nerezignovali na vztahy vycházející ze vzájemného kontaktu, vyprávění, zpívání, muzicírování. Zhudebněné verše předkládáme s přáním, aby pomohly tuto tvořivou sounáležitost naplnit."
Některým rodičům zde totiž možná budou chybět "záchytné body", od kterých se společné zpívání s dětmi může odvíjet, tedy právě ony všeobecně známé písně, jako na Hrajeme si u maminky byly třeba Bude zima, bude mráz, Prší prší, Zlatá brána, Já mám koně, Maličká su nebo Pásla ovečky.
Jinými slovy, písničky ze Studánko rubínko budou určitě od rodičů vyžadovat větší investici času a chuti do společného zpívání, už proto, že se je budou muset sami nejprve naučit. Pomůže jim určitě zpěvnost a průzračná struktura všech písniček, ale i aranžmá, které se od striktně "cimbálovkového" odchyluje dominantním postavením akustických kytar hostujícího Jiřího Kučerovského v řadě písní. Z tohoto úhlu pohledu je možná škoda, že booklet neobsahuje i akordové značky.
Pak je ale ještě druhý pohled, oproštěný od "účelovosti" alba (ta je samozřejmě tak jako tak druhotná). V tomto smyslu lze Studánko rubínko v kontextu rozsáhlé diskografie Hradišťanu směle řadit po bok skácelovského alba O slunovratu. "Studánka" sice není takovým zjevením, jakým byl před lety právě "Slunovrat", to je ale jen logický důsledek faktu, že laťka Hradišťanu potažmo Jiřího Pavlici je setrvale na vysoké úrovni.
Jiří Pavlica, Hradišťan: Studánko rubínko
vyd. Indies Scope, čas 60:29
hodnocení iDNES.cz: 80 %
