VIDEO: V první kuchařské show vařila žena, dnes v nich muži žehlí tortilly

Ač by se mohlo zdát, že kuchařské show jsou záležitostí několika posledních let, opak je pravdou. Před kamerou se poprvé vařilo už před víc než půl stoletím. To jen Češi na to, že se dá vařit zábavně, přišli se zpožděním. Ale zase si to patřičně užívají: momentálně hned na několika kanálech současně.

Vaření pro analfabety

Začalo to před lety pořadem Prima vařečka. První díly nicméně neměly s pravověrnou "kuchařskou show" pranic společného: důkazem budiž už jen fakt, že autorka tohoto textu, totální kuchyňský analfabet, svého času právě pro Vařečku psala scénáře.

Vařečku tak lze bez přehánění považovat za pionýra českého moderního televizního vaření. Pořady typu Pod pokličkou, kterými se snažila konkurovat veřejnoprávní televize, neměla proti kulinářským hodům Primy šanci. A první, co jako alternativa zafungovalo, bylo až vaření celebrit v čele s Petrem Novotným či Jiřinou Bohdalovou.

Opravdový boom nicméně přišel až s nástupem show a la Jamie Oliver. Tehdy se před kamerou ocitl kuchař, který byl odborník i šoumen v jednom.

Kdo sleduje pořady o vaření

Podle studie společnosti Food Network sledují kuchařské show převážně ženy mezi 18-54 lety, s vyšším vzděláním a sociálním postavením. Podle agentury Media Life ale začíná výrazně přibývat mladých fanoušků, a to bez ohledu na pohlaví. Existují i pořady specializované na určité společenské skupiny: Cooking Without Looking je pořad určený slepcům, kteří si musí sami vařit, How To Boil Water zase přichází s netradičními způsoby přípravy jídla (například jak vyrobit tortilly za pomocí žehličky).

Kluci v akci na ČT a následně i Ano šéfe! na Primě, novácké Babicovy dobroty či nejnověji Vaříme s Billem - pořad Billa Grangera vysílaný na TV Barrandov, to všechno jsou značky, na které diváci slyší. 

Historie televizního kulinaření je ovšem mnohem bohatší a delší, než by se dalo usuzovat z mozaiky pořadů dostupných na evropských kanálech. Úplně první vaření před kamerou například proběhlo už tři roky po skončení druhé světové války.

Předchůdce Gordona Ramseye? Dáma

Na stanici CBS se v roce 1948 pustila do vaření jistá Dione Lucasová, první ženská absolventka pařížského kuchařského institutu. Její pořad se jmenoval The Queen’s Taste (Chuť královny) a běžel, dokud ho nevystřídala The Dione Lucas Cooking Show.

Následovnicí průkopnice se pak stala Julia Childová. Tu proslavil The French Chef  (Francouzský šéfkuchař), pořad, který v Americe po dobu dlouhých deseti let (1963-73) propagoval echtovní francouzskou kuchyni.

Přibývaly další Juliiny pořady, například Cooking with Master Chefs nebo Baking With Julia, ty však popularitu Francouzského šéfkuchaře nikdy nepřekonaly.

Definitivně se vaření v televizních kuchyních rozjelo v osmdesátých letech. Už v polovině sedmdesátých let rozjel vlnu zájmu o show u sporáku pořad jménem Celebrity Cooks (Celebrita vaří). Opět u toho byla CBS, jen místo kuchařky stál v centru dění Bruno Gerussi, kanadská seriálová hvězda.

Jeho vyváření pro diváky ve studiu, doprovázené tlacháním s VIP hosty, si vydobylo takovou popularitu, že na CBS vydrželo celé čtyři roky. Postupně ale pouhá kombinace jídlo-celebrity přestávala stačit, a tak si producenti vymýšleli čím dál větší pikanterie.

Velké oblibě se těšilo například vaření dvou svérázných dam na BBC s názvem Two Fat Ladies (Dvě dámy při těle). Clarissa Dicksonová Wrightová a Jennifer Patersonová vsadily na tradici (a také na své sympatické rozměry) a evidentně udělaly dobře - pořad se vysílal čtyři roky (1996-99). 

Kuchtíci slavnější hvězd

Situace na trhu s televizním vařením se otočila: kuchtíci už si do svých pořadů nemuseli zvát celebrity, celebritami se stali oni sami. Typickým příkladem je Jamie Oliver: jako kuchař údajně spíš průměr, jako šoumen nepřekonatelný.

I z přípravy obyčejných  "fish´n´chips" dokázal udělat dobrodružství. Navíc do vaření zapojil obyčejné smrtelníky a hlavně - pozval si je k sobě kuchyně. Papundeklová studia nahradila intimita zabydlené kuchyňky a z Jamieho Roztančené kuchyně byl hit.

Na své si v novém miléniu nicméně přišli i ti, kteří byli na "Dušína" Olivera alergičtí. Stačilo, aby v roce 2004 předvedl provokatér Gordon Ramsay v reality show Ramsay’s Kitchen Nightmares (v Česku uváděná jako Ramsayho příšerná kuchyně) a byla tu nová ikona.

Následovala ještě úspěšnější Hell´s Kitchen (Pekelná kuchyně), a když v jednom z jejích dílu pronesl Ramsay stojedenáctkrát slovo fuck, na světě byl další populární pořad pro vařící masochisty - The F Word.

Ramsay: sprostý a úžasný šéfkuchař

Čtěte rozhovor MF DNES

Na dřevěném stole v restauraci Maze hotelu Hilton Prague Old Town leží pozoruhodné jednohubky a malé kousky drůbeže v jakési sladké krustě. Plavovlasý čtyřicátník v bílé kuchařské košili usedá ke stolu. Gordon Ramsay, majitel vyhlášených restaurací v Londýně, New Yorku či Tokiu, říká, že vstával časně ráno, proletěl Evropou a poskytl několik rozhovorů.
Jen krátce po vzniku rozhovoru Ramsayho společnost oznámila, že opouští Prahu. Název Maze zatím zůstává, koncept a slávu si však odnáší Ramsay s sebou.

Už teď je ovšem víc než pravděpodobné, že i jadrná řeč britského enfant terrible přestane být pro diváky atraktivní a producenti kuchařských show se budou muset poohlédnout po drsnějším kalibru. Můžeme jen doufat, že Hannibala a jeho "menu" vynechají.