Při udílení Oscarů, této každoroční hollywoodské oslavě kinematografického úspěchu, nezřídka Indové neměli žádné želízko v ohni, jemuž by fandili. Za posledních 50 let byly v kategorii Nejlepší cizojazyčný film nominovány pouze dva indické filmy, ani jeden však nezvítězil.
Indové se tedy zprostředkovaně radují z úspěchů filmových snímků hlavního proudu s indickou vazbou – kupříkladu ze sedmi Oscarů, které v roce 1983 získal Gándhí Richarda Attenborougha, anebo z úspěchu Šestého smyslu, jehož scénář napsal a režie se ujal Filadelfan indického původu Manoj Night Shyamalan.
Letos pozornost země poutá překvapivý hit sezony Milionář z chatrče (Slumdog Millionaire), nominovaný v deseti kategoriích. Film charakterizuje indické prostředí, indické postavy, indičtí herci a indické motivy. Ostatně vůbec poprvé do boje o dvě zlaté sošky vstoupili indičtí občané – za nejlepší píseň a za filmovou hudbu A. R. Rahmana.
Indická výjimka
Psát o filmech o Indii natočených filmaři ze Západu stálo za to dosud jen zřídka, jelikož se pohybovaly mezi přitroublým rasismem Indiana Jonese a Chrámu zkázy od Stevena Spielberga po sice dobře míněnou, leč trapnost vyvolávající Cestu do Indie, v níž neustále něco švitoří Alec Guinness se snědým make-upem. Většina Indů ale považuje Milionáře z chatrče za výjimku.
Film, režírovaný Angličanem Dannym Boylem (Trainspotting) a založený na poutavém románu Kdo chce být miliardářem indického diplomata Vikase Swarupa, si podmanil srdce diváků i kritiků po celém světě. Vypráví o chlapci ze slumu, roznašeči čaje v telefonickém call centru, který zvítězí v televizní vědomostní soutěži a pohádkově zbohatne.
Barvitým, vzrušujícím, křiklavým a zemitým způsobem, který lze označit jedině za dickensovský, předvádí Milionář z chatrče současný život Bombaje od temných koutů po vyšší místa a činí tak s vervou, soucitem a všestranným kinematografickým umem.
Nemilosrdně autentické
Nebyla by to Indie, kdyby film – který tady, v Indii, přichází do kin teprve nyní, měsíce poté, co vstoupil na plátna biografů na Západě – nevyvolával také nesouhlas.
Protesty uspořádali obyvatelů slumů, bouřící se proti anglickému názvu: slovo "slumdog", vytvořené autorem scénáře, zapůsobilo jako značná urážka, takže dotčení lidé demonstrovali s transparenty hlásajícími "My nejsme psi". (Ke zděšení indických liberálů jistý soudce přijal návrh na obžalobu filmařů, ale jen stěží lze věřit, že by kauza zašla někam dál.)
Jiní, což už bylo předvídatelnější, pranýřují, jak nemilosrdně autenticky film zobrazuje indickou chudobu a život ve slumech. Milionář z chatrče se natáčel převážně malými ručními digitálními kamerami přímo v terénu, v Dharáví, největším slumu v Bombaji (a v Asii), a nijak neuhýbá před hromadami odpadků, žumpami a přetékajícími stokami. Objevuje se tu dokonce scéna zahrnující lidský exkrement, která je jak nechutná, tak k popukání.
Nejde ale o cvičení v pornografii chudoby. Život ve slumu je vylíčen se ctí a důstojností a s joie de vivre (radostí ze života), které přesahuje své umístění. Není těžké pochopit, proč se mezinárodním návštěvníkům kin tento snímek zalíbí tak, jak nedokáže film temnější, třeba Město radosti, odehrávající se ve slumech Kalkaty.
Další lidé protestují, že film zobrazuje Indy jako potměšilé, bezcharakterní a bezohledné a že jedinými soucitnými lidmi ve filmu je dvojice bílých turistů, kteří hrdinovi darují peníze. Může to sice cosi prozrazovat o Boyleově pohledu na podstatu člověka, ale většina indických diváků ví, že žije v zemi valnou většinou postrádající nadlidské hrdiny.
Nespokojencům jde o podíl na slávě
My Indové jsme se naučili brát lidské bytosti takové, jaké jsou, tedy jako hrubě nedokonalé. A hrdina filmu - ztvárněný mladistvým britsko-indickým hercem Devem Patelem se vzezřením, které spojuje prudkost a expresivitu, a přesto vypadá naprosto nelíčeně - je protagonistou tak upřímným, jak jen člověk mohl doufat.
Pokud tedy Milionář z chatrče ke svým čtyřem Zlatým glóbům, cenám od americké herecké asociace, a sedmi cenám BAFTA (britským Oscarům) přidá jednu nebo tři ceny americké filmové akademie, většina Indů bude slavit. A pokud do slumů, kde se film natáčel, přiteče větší než očekávaný díl zisků, protesty velice pravděpodobně opadnou. Ostatně nespokojencům jde o podíl na slávě.
Milionář z chatrče je dílo umělce na vrcholu sil. Indie je Boyleovou paletou a jeho štětcem je Bombaj – toto deštivé "maximální město" s 19 miliony dříčů číhajících na svou příležitost, kteří se kvůli úspěchu derou vpřed, pletichaří, rvou a vraždí. Portrét, jenž se před námi vynořuje, byl vytvořen odvážnými tahy, živými barvami a úžasnými obrazy. Nadlouho se vtiskne do paměti, ať už Oscary shrábne či nikoliv.
© Project Syndicate, 2009.