Pro snímek Podivuhodný případ Benjamina Buttona jste vytvořila kostýmy skoro z celého 20. století. Co to pro vás znamenalo?
Byl to jeden z filmů, kdy jsem se každé ráno těšila do práce. Dostala jsem možnost navrhovat řadu dobových kostýmů, celkem jich bylo kolem pěti tisíc. Studovala jsem depozitáře muzeí a taky jsem prolistovala stovky módních časopisů, především Vogue z padesátých let.
Hlavně divačky musí zaujmout červené šaty, které má na sobě Cate Blanchettová ve snové sekvenci.
Červené šaty byly původně určené pro jinou scénu. Cate se v nich cítila dobře a byly vhodné i pro tanec. Jenže režisér Fincher nemá rád červenou barvu. Herečku to neodradilo, prohlásila, že je to proto, že na sobě červené šaty nikdy neměl, a šla se mu v nich předvést. On jí ten kostým nedokázal odepřít a později vtipkoval: "Měl bych si taky objednat nějaký pánský kostým v červené barvě."
Kde jste čerpala inspiraci?
U pánských kostýmů ze čtyřicátých až šedesátých let jsem vycházela z toho, jak se oblékali Cary Grant, Marlon Brando a Steve McQueen. U ženských modelů mě ovlivnil design Claire McCardellové, vrcholné návrhářky ve čtyřicátých a padesátých letech. Zaujaly mě i sofistikované kostýmy, které nosila třeba Audrey Hepburnová.
JacquelinE WestováV Hollywoodu se o mně vypráví, že jsem mohla zabít Jamese Bonda. |
To je pravda. A víte, čím to je? Za jeden kostým, i když výborný, vás nikdo neuzná. Může být ojedinělý, ale většina diváků i odborníků se snaží zjistit, jestli tvůrce dokázal dokonale prostudovat historii a potom navrhnout něco zajímavého.
Jaká byla spolupráce s Bradem Pittem?
Na něm je úžasná jedna věc. Okamžitě dá znát, když se v kostýmu cítí dobře. Je také velice tvůrčí a nešetří vlastními nápady. Jeho výraz i pohyby těla se promítnou do postavy, kterou má představovat, a snaží se vám dát najevo, jestli v kostýmu není něco, co by mu v tom bránilo.
V roce 2003 jste pracovala na kostýmech pro sci-fi snímek Liga výjimečných, který se točil i v Praze. Máte na natáčení v Česku nějaké vzpomínky?
Používala jsem zdejší materiály. Pro postavu robota jsem třeba našla staré zásobníky nábojů a ručních granátů. Snažila jsem se jeden otevřít, abych viděla, co je uvnitř. Nešlo to, tak jsem požádala o pomoc místního rekvizitáře. Začal se třást a řval tak, že přerušil filmování. Celou scénu i se Seanem Connerym museli na půl dne vyklidit. Šlo totiž o nevybuchlý granát z druhé světové války. Teď se v Hollywoodu o mně vypráví, že jsem mohla zabít Jamese Bonda.
Z VÝSTAVY KOSTÝMŮ V LOS ANGELES
Dění kolem Benjamina ButtonaOscarové nominace ovládl mládnoucí Pitt, porazil favorita z chatrče Brad Pitt se blíží Forrestu Gumpovi Příběh s Bradem Pittem mi vzali, tvrdí Italka |