Nadšen z románu je i jeho hrdina (který v něm vystupuje pod jménem Bernard Mares), jenž přijal pozvání do televize a v klobouku a černých brýlích prohlásil, že Formánek jednou dostane Nobelovu cenu. Ale ono to asi nebude tak horké.
Mluviti pravdu je třetí Formánkova kniha. První byl Prsatý muž, jehož se prodalo dvaapadesát tisíc výtisků. Následoval Létající jaguár, kniha, kterou Formánek napsal za výkladem knihkupectví Luxor. Zapsala se do Guinnessovy knihy rekordů jako nejrychleji napsaná, vydaná a rozdistribuovaná kniha na světě. Pak čekal čtyři roky na příběh, který údajně zaznamenal, tak jak mu ho hlavní hrdina vyprávěl. Prostě mluvil pravdu.
Mluvil pravdu o Bernardu Maresovi a jeho prvních letech v třebíčském sirotčinci, o jeho působení v jednotkách SS, o tom, jak zabíjel a jestli i někoho zachránil, o Maresově vstupu do Rudé armády a do komunistické strany, o rocích, které strávil ve Valdicích, o smetišti, kde žil, i o milionech, jež nadělal a utratil, o hektolitrech alkoholu, které vypil.
Česká klasika na knihy idnes.czVyberte si česká klasická díla a romány na knihy.idnes.cz. |
Moc doslovný v druhém plánu
Román rozkročený přes celé dvacáté století by mohl být velkou subjektivní historií, hrabalovskou freskou evropských dějin, které se zrcadlí v příběhu jednoho člověka. Mares by se mohl stát českým Forestem Gumpem. Něco však sílu toho brutálního románu ruší. Není to těžko uvěřitelná story, na tu člověk přistoupí, obzvlášť po tom, co ho spisovatel stokrát přesvědčuje, že je to pravda, a snáší na hromadu důkazy. Osud Bernarda Marese je fascinující a Formánkovo vyprávění o něm plyne se zvláštní intuicí.
V druhém plánu se však v ich-formě odvíjí další příběh, rozhovory mezi Maresem a Formánkem. Z kurzivou psané druhé linie čouhá spisovatel s návodem na chápání Maresova příběhu. Čtenář však není nedovtipný a ne všechna životní moudra mu musí autor servírovat doslova.
Kurziva nakonec vedle Maresova příběhu nudí a kazí dojem. "Tahle kniha je pro mě naprosto strašná" nebo "Tahle kniha je pro mě jako modlitba" – to jsou Formánkovy výroky z románu. To však čtenář musí cítit sám, jaká kniha je.
Formánek bude mistrovským spisovatelem, až jeho knihy budou modlitbami, ne jako modlitby – jako je tomu v případě jeho literárního "kmotra" Lustiga.
Mluviti pravdu je na českém literárním trhu zjevem, podobně jako je zjevem mezi spisovateli Josef Formánek, málo literární, ale s geniálním vypravěčským talentem, se sklonem trochu naslouchat a hodně křičet. Něco v něm je, jen to v té záplavě emocí a gest najít.
JOSEF FORMÁNEK - Mluviti pravdu
Smart Press, Praha 2008, 432 stran, cena 349 korun.
Hodnocení: 60 %
