Novinka s šíleným názvem (znamená to Hrajeme bez přestání se šumem v uších) určitý posun zaznamenává, ale fanoušci se nemusí bát – pořád to zůstávají ty nádherné islandské plačky. Největším překvapením je úvodní skladba Gobbledigook, což je veselá, dalo by se říct až rozverná písnička s rychlým šamanským rytmem - a to je v mikrosvětě Sigur Rós skutečná revoluce.
Zbytek desky už je klasičtější, změnou je akorát to, že se kapela pod dozorem slavného producenta Flooda (U2, Depeche Mode) posunula k přístupnějšímu zvuku a větší pompě. Na desce hraje symfonický orchestr a zpívá chlapecký sbor, zní to víc jako pop-rock zkřížený s filmovou hudbou než minimalistický post-rock.
Upřímně – tím zpřístupněním Sigur Rós ztratili kousíček svého kouzla, ovšem i tak je Með suð... pořád nádherná a dojemná deska, která vás přikryje jako peřinka od maminky a odnese hodně daleko do říše snů.
Sigur Rós - Með suð í eyrum við spilum endalaust
EMI
Nej skladby: Inní mér syngur vitleysingur, Gobbledigook, Festival
Hodnocení Filter: 80%
