Kdybychom se zabývali filmem nebo hudbou, stačilo by vyslovit jména několika účastníků Bienále Brno 2008 a všichni by měli jasno, že tahle přehlídka nabízí absolutní špičku.
Jestliže jsem kdysi přirovnal Rakušana Stefana Sagmeistera k Davidu Bowiemu grafického designu v nejlepších letech, mohl bych v podobných metaforách pokračovat s Američanem Abbottem Millerem, Britem Jonathanem Barnbrookem či Japoncem Fumio Tachibanou a dalšími.
Nicméně hvězdy grafického designu z celého světa, jež přednášely i na letošním sympoziu, mají svůj okruh zasvěcených fanoušků omezený, byť jejich zájmu sál brněnského divadla Reduta nestačil. Dopad tvorby grafických designérů je však stejný a v některých případech snad ještě větší, než je tomu u ikon showbyznysu. Žijeme ve světě obrazů, informačních systémů, obalů, výročních zpráv, webových stránek a písma různých typů, který minutu po minutě ovlivňuje a usměrňuje naši pozornost, který určuje náš životní styl, preference i náladu.
Napříč světem Bienále Brno 2008 v tomhle směru nabízí určité zastavení a příležitost uvědomit si, co všechno v našem žitém vizuálním světě předjímají či spoluurčují právě grafičtí designéři. Ale nejen to. Soutěžní přehlídka bienále nabízí strukturovaný výběr nejlepšího současného grafického designu v oblasti knižních úprav, nových médií, typografie a časopisů od Japonska přes Blízký východ, Evropu až po Spojené státy a Mexiko.
Pod názvem Brno Echo přináší také vizuální esej Abbotta Millera na téma koncentrického dekoru od Adolfa Loose a Josefa Hoffmanna až po jeho využití v 60. letech 20. století a novou psychedelii ze současnosti na příkladech z oblasti plakátové tvorby, písma, logotypů a designu nábytku.
V sérii představující pozoruhodné národní scény se letos věnujeme Slovinsku, zatímco cyklus seznamující s vysokými školami, kde se grafický design učí, přináší reflexi slovenské národní identity, jíž se věnují studenti a absolventi Ateliéru vizuální komunikace Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě.
Samostatné výstavy Stefana Sagmeistera, Fumio Tachibany nebo české legendy knižní tvorby a plakátu Jiřího Rathouského patří jednoznačně k prezentacím grafického designu světové úrovně. Pod názvem City’s Celebrities se skrývá ukázka současného street artu z Prahy a Brna, který v kontextu bienále vnímáme jako specifický způsob vizuální a grafické (či typografické) korektury městského veřejného prostoru.
Jsem přesvědčen o tom, že jako jedna z mála akcí svého druhu na světě si nemusí Mezinárodní bienále grafického designu Brno klást nepříjemnou otázku, zda jeho existence není pouhým důsledkem vzedmuté módní vlny nebo marketingovým krokem pořadatelů.
Za těch pětačtyřicet let osvědčilo svůj význam v různých společenských konstelacích a zůstává referenčním bodem vlastně všech generací grafických designérů. Přestože hledáme nové cesty, témata a způsoby, jak obstát v konkurenci několika desítek obdobných oborových přehlídek po celém světě, jednoznačně je hlavním generátorem energie naše hluboká vášeň pro grafický design a jeho souvislosti.
Koneckonců až do poloviny října se o tom lze přesvědčit ve všech třech budovách Moravské galerie v Brně.
