Jeden z vůbec nejslavnějších literárních příběhů všech dob, Hrabě Monte Christo Alexandra Dumase, zdramatizoval Jiří Zdeněk Novák do podoby tříapůlhodinové rozhlasové hry, kterou režíroval Jan Berger v roce 1967. Inscenace patří do Zlatého fondu nejen samotným silným příběhem křivdy a pomsty, ale především hereckým obsazením, v němž excelují legendy českého divadla: Radovan Lukavský, který hrál titulní roli, dále pak mimo jiné Miloš Nedbal, Eduard Kohout či Felix le Breux.
Klasikou moderní literatury jsou díla Grahama Greena. Jeho špionážní román Lidský faktor přeložil a pro rozhlasové potřeby dramatizoval Josef Hlavnička. Inscenace, režírovaná Janem Bergerem, vznikla v roce 1993 jako osmidílný seriál a nyní vychází na čtyřech CD. Příběh "dvojitého" agenta (příslušníka britské tajné služby, pracujícího pro ruskou špionáž) je hvězdně obsazen. Pro hlavní dvojici Jiřího Adamíru a Hanu Maciuchovou, ztělesňující manžele Castleovy (a životní partnery i "v civilu"), to byla poslední spolupráce před Adamírovou smrtí.
Do podoby rozhlasového monodramatu pro herce Ladislava Mrkvičku upravila Marie Říhová slavnou sci-fi Růže pro Algernon amerického spisovatele Daniela Keyese. Hru režírovala v Českém rozhlase roku 1988 Alena Adamcová. Příběh "zpomaleného" prosťáčka Karla Gordona, který se díky vědeckému experimentu na omezenou dobu stane inteligentním a posléze se intelektuálně opět vrátí do výchozího bodu, je skutečným Mrkvičkovým hereckým koncertem. Jeho dikce a výraz v různých stadiích experimentu jsou naprosto přesvědčivé a dojemný příběh ještě zvýrazňují.
Dílo Julesa Verna je vděčným zdrojem pro nejrůznější zpracování včetně rozhlasových. Autorův slavný Vynález zkázy (slavný i z vynikajícího filmového zpracování Karla Zemana) zpracoval pro rozhlas přední český "verneolog" Ondřej Neff. V režii Jiřího Horčičky se roku 1996 rolí zhostili Antonín Molčík, Jiří Plachý, Martin Štěpánek, Ilja Racek a Ivan Trojan.
Díky formátu mp3 se na disk 15 případů Sherlocka Holmese podařilo "napresovat" celých pět hodin zdramatizovaných příběhů nejslavnějšího detektiva, nikoli však z dílny jeho "otce Arthura Conana Doyla, nýbrž jeho následovníků. Třetina je upravena podle knihy Waclawa Golembowicze Chemické případy Sherlocka Holmese (ty byly natočeny v roce 1965 v režii Karla Weinlicha s Bohušem Záhorským v titulní roli), třetinu napsal český autor Rudolf Čechura. V jeho příbězích, natočených týmž režisérem mezi lety 1979-89, exceluje Svatopluk Beneš, hereckým typem bezesporu nejpřesnější ze všech Holmesů, které jsme kdy měli. Plejáda dalších velkých hereckých hvězd je samozřejmostí.
