Není to náhoda, že právě nyní je o starý Egypt ze strany nakladatelů i čtenářů zvýšený zájem: Egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy letos slaví padesáté narozeniny a výrazně se řadou akcí i výstavou prezentoval i jako jeden z hlavních hostí letošního veletrhu Svět knihy.
Egyptolog Miroslav Verner
A není jistě ani náhoda, že autorem obou publikací, které dokonale spojují oba zažité autorské přístupy k tématu, tedy vrcholně odborně erudovaný (a hlavně „textový“) s popularizačně-estetickým (tedy zejména „obrazový“), je náš nejznámější egyptolog Miroslav Verner, následovník zakladatele této vědy Františka Lexy a přímý pokračovatel její další významné osobnosti Zbyňka Žáby.
Jak se stavěly pyramidy?
Kniha Pyramidy vyšla ve druhém, ovšem - v souladu s rozvojem egyptologického bádání - výrazně přepracovaném a rozšířeném vydání. Už první vydání z roku 1996 ovšem sklidilo prakticky celosvětový úspěch: bylo přeloženo do angličtiny, němčiny, italštiny, arabštiny, japonštiny a korejštiny.
Miroslav Verner čerpal při přípravě knihy nejen z dosud publikované literatury, ale - a to zejména, čímž se zdaleka všichni autoři podobných publikací nemohou pochlubit - z vlastních výzkumů, na kterých se podílel už od druhé poloviny 60. let (od roku 1976 dodnes je vedoucím českých archeologických vykopávek v Abúsíru).
Egyptské pyramidy, to nejsou jen ony z pohlednic proslulé tři v Gíze a jedna stupňovitá v Sakkáře. Stavěly se po víc než tisíc let na různých místech a v různých velikostech. Mnohé z nich (alespoň jejich základy či trosky) museli archeologové odkrýt v hloubkách písečného nánosu.
Miroslav Verner postupuje v knize systematicky, v chronologické linii seznamuje se všemi dosud objevenými pyramidami, zařazuje je přesně místopisně, popisuje aktuální stav jejich výzkumů, dává je do souvislosti s ostatními egyptskými stavbami a vykládá i vývoj historického bádání o té které památce.
Mnohého čtenáře jistě budou především zajímat otázky, které jsou s pyramidami spojeny odnepaměti: jak je staří Egypťané stavěli a zda pyramidy skrývají nějaká mystická tajemství. Na odpovědi si takový zájemce musí počkat až na samý závěr knihy.
„Egyptologie na počátku 21. století, po téměř dvou staletích své existence, dosud nedokáže takové vysvětlení stručně a jasně nabídnout,“ shrnuje Verner problematiku způsobu stavby, když v několika předchozích kapitolách nastíní dosud známé teorie včetně dvou nejrozšířenějších a značně protichůdných, totiž teorií zvedacích strojů a ramp, po kterých byly kvádry posouvány až na vrchol.
Ani žádná „mystická“ tajemství nebyla dosud prokázána, názory takzvaných „pyramidologů“ (z nichž mnozí, zejména současní, podle Vernera pracují se značně pochybnými, nepodloženými argumenty), ať už se týkaly různých matematických, astronomických a astrologických, ale i biologických teorií, o spojení UFO s pyramidami nemluvě, jsou jen fantazírováním, které má se seriózní egyptologií pramálo společného.
Například o erudici nejznámějšího vykladače záhad Ericha von Dänikena Miroslav Verner uvádí: „Zpravidla jde o účelovou snůšku tvrzení, kde se laik jen stěží orientuje v tom, co je pravdivé, co jen zčásti a co je pravdě na hony vzdáleno.“
Ačkoliv Miroslav Verner předpovídá vědeckému výzkumu pyramid velkou budoucnost a „slibuje“ další významné objevy, které nás čekají v dalších letech, mohou narazit na podstatnou překážku, související s naší civilizací.
„Nechybějí hlasy pesimistů, kteří na základě tempa eroze během posledních několika desítek let odhadují, že pyramidy budou možná již do sta let trvale poškozeny, ne-li fyzicky zničeny, pokud se nepodniknou další, rozsáhlé a nákladné akce na jejich záchranu. Z lidské ruky vzešly, aby zajistily svým tvůrcům věčný život, a kvůli následkům lidské činnosti se dnes i ony začínají bát času,“ neradostně uzavírá knihu Pyramidy její autor Miroslav Verner.
Egyptologie jako dobrodružství
V knize Objevování starého Egypta, jež vychází v prvním vydání, k samotnému lákavému tématu starověkého Egypta přibývá ještě jedno: dobrodružství vědy, která jej zkoumá. Egyptologie sama o sobě, jako vědecká disciplína, ve Vernerově knize z hlediska čtenáře „zvenčí“ vystupuje jako nesmírně zajímavý, barvitý a vrstevnatý, jakkoli se s každodenními problémy potýkající obor.
Český Egyptologický ústav svými padesátiletými výzkumy výrazně přispěl všeobecnému poznání díky mnoha unikátním nálezům i jejich objevným zpracováním. Rozhodně se nejednalo a nejedná o nějaké „příštipkaření“ na okraji - naši vědci se směle mohou stavět na roveň kolegům z mnohem větších a co do počtu vědeckých týmů i délky zkoumání rozvinutějších zemí.
Zdůrazněn je podíl českých egyptologů na záchraně núbijských památek ohrožených stavbou asuánské Velké přehrady, o nějž se zasadil už zakladatel Egyptologického ústavu Zbyněk Žába. Druhým zásadním tématem je pak podrobný popis výzkumu na rozsáhlé české koncesi v Abúsíru.
Česká egyptologie přispěla k univerzálnímu vědeckému poznání například zpracováním nejstarších papyrových archivů či objevením a prozkoumáním několika nevyloupených, a o to unikátnějších pohřebních komor staroegyptských hodnostářů.
Naši egyptologové ovšem svou práci neměli snadnou. Nejen proto, že archeologická práce v často extrémních podmínkách je nesmírně náročná, ale i vlivem domácích politických poměrů, s nimiž se po většinu své existence musel Egyptologický ústav potýkat. Ani těmto tématům se Miroslav Verner ve své knize nevyhýbá a popisuje občas až smutně groteskní souvislosti, dnes už těžko pochopitelné.
V době komunistického režimu, zvláště v dobách normalizace, byla sama o sobě „podezřelá“ už dlouhodobá práce v zahraničí. Nelibost a závist vůči své osobě navíc mimoděk vyvolával například Zbyněk Žába i svým na svou dobu neobvyklým životním stylem.
„Chodil vždy elegantně oblečený, v šatech šitých na míru v Káhiře, kde si pořizoval i doplňky jako kravaty a boty, kouřil pouze americké cigarety a na jeho pracovním stole nikdy nechyběla tabulka dobré čokolády z Tuzexu a dóza nescafé - vypil ho denně opravdu hodně. Jeho vystupování tak mohlo někomu připadat suverénní a světácké a na tehdejší české poměry - tím spíš, že byl nestraník - poněkud provokativní.“
Dnes už naštěstí iracionální omezení neexistují a česká egyptologie zastává na vysoké odborné úrovni tu pozici, kterou si ve světovém kontextu zaslouží. Tedy mezi nejvýznamnějšími aktéry skoro až překotného vývoje historické vědy.
Miroslav Verner: Pyramidy
vyd. Academia, 408 stran
Miroslav Verner: Objevování starého Egypta
vyd. Paseka, 408 stran
