Mark Renton si zaváže svoje Adidas Samba. Podívá se do zrcadla, otočí kohoutkem, vypláchne sklenici, napije se. Do ruky vezme sportovní tašku a rozhlédne se po spících „takzvaných kámoších“. Spud na něj ustrašeně civí. Renton si ho chvíli prohlíží, pokývne hlavou, usměje se. A tehdy spustí skladba od Underworld, která by mohla být ve slovníku pod heslem devadesátá léta dvacátého století. Víte, že jméno jí dal pes?
CO TO JE?
Vlastně jsou hned dvě skladby Born Slippy. Jedna trvá 8 minut a 29 vteřin a nemá žádný text. A pak je tu jedna s dodatkem Nuxx, 9 minut a 44 vteřin dlouhý track s hlasem Karla Hyda. To ale nejsou jediné rozdíly mezi nimi. Co do zvuku a kompozice se jedná o dvě naprosto odlišné skladby. Obě ale poprvé vyšly společně v lednu 1995 jako dvě strany nealbového dvanáctipalcového vinylu britské techno skupiny Underworld, přičemž jako strana A byla překvapivě vybrána ta instrumentální. Hrou osudu to ale nakonec bylo právě ono singlové béčko, co se později stalo vlajkovou písní dekády.
JAK TO VZNIKLO
Underworld za sebou měli třetí album Dubnobasswithmyheadman (1993), na kterém se Rick Smith a Karl Hyde přispěním posily v osobě dýdžeje Darrena Emersona posunuli od avantgardního synthpopu do srdce britské techno scény. A bez nějakých velkých ambicí se tehdy rozhodli vydat singl, na němž si především chtěli otestovat nové hudební postupy, které hodlali uplatnit na svém připravovaném novém albu a současně zjistit, jak nové, syrovější a ještě minimalističtější Underworld příjme publikum. Ale vypadalo to špatně. Singl Born Slippy propadl a Underworld nakonec ani jednu z jeho stran na své čtvrté album Second Toughest In The Infants (1996) nezařadili.
CO SE STALO PAK?
Když britský režisér Danny Boyle po úspěchu své prvotiny Mělký hrob pátral po látce pro další film, dostal se do jeho hledáčku úspěšný román Trainspotting spisovatele Irvina Welshe. A rozhodl se do něj použít i skladbu Born Slippy .NUXX. „My tu knihu tehdy nečetli, ale slyšeli jsme, že je snad o nějakém marihuanovém ráji nebo co. A pak jsme se dozvěděli, že se to točí a že tam Danny Boyle chce dát náš track.
My ale byli proti tomu, aby naše byla hudba spojována s drogama a násilím, protože o tom podle nás taneční hudba není,“ říká Karl Hyde. „Pak jsme se s Dannym přece jenom sešli a zjistili jsme, že jsme byli úplně vedle. Ta knížka ani ten film totiž neměl být nějakou oslavou drogové kultury, právě naopak. A tak jsme nakonec byli rádi, že si nás Danny vybral.“
CO TO VYVOLALO?
Trainspotting byl nejúspěšnějším britským filmem devadesátých let a jeho sláva se přenesla i na soundtrack. Ale přestože ve filmu zazněla celá řada es od Iggyho Popa, Davida Bowieho, Primal Scream nebo Pulp a Underworld tu měli rovnou dvě želízka (určitě si vybavíte slavnou absťákovou scénu s miminem na stropě, Underworld k ní hrají Dark & Long (Long Train Mix)) většinu pozornosti na sebe překvapivě strhl právě track Born Slippy .NUXX, který byl podle všeho prostě ve správnou chvíli na správném místě.
Firma Junior Boy´s Own jej okamžitě vydala jako singl, který dosáhl až na druhou příčku britské hitparády a dokonce kvůli němu vydala novou dvoudiskovou edici alba Second Toughest, na níž byl mezi bonusy i track, co z Underworld udělal nové proroky elektronické taneční kultury.
O ČEM TO VLASTNĚ JE?
„Často jsme chodívali chlastat do Soho a já jednou skončil vykalenej v baru Ship na Wardour Street a nevěděl, jak se dostanu na metro domů do Romfordu. A během té noci celý tenhle text vzniknul,“ vzpomíná Karl Hyde.
„Opilec vidí svět ve fragmentech a to jsem se snažil zachytit. Inspirovalo mě i album New York od Lou Reeda a knížka Motelové zápisky od Sama Sheparda. Pak jednou přišel Rick s beatem a já do něj začal zpívat tenhle text. Celý jsme to natočili na první dobrou a když jsme zapomněl slova, prostě jsem něco opakoval, dokud jsem se nenašel. Proto to „mega, mega, lager, lager,“.
Když jsme to ale poprvé hráli živě, lidi se toho chytli a zvedali plechovky s pivem (lager je anglicky ležák) nad hlavu, což mě děsilo. Byl jsem tehdy docela těžký alkoholik a ten text neměl být nějaká pijácká hymna, spíš to bylo moje voláni o pomoc. Dneska už to ale neřeším. Jestli to někdo chce mít jako skladbu k chlastání, je to jeho věc. Já si svoje řekl.“
A PROČ BORN SLIPPY?
„Protože se tak (Hladký od narození) jmenoval jeden dostihový chrt, na kterém jsme kdysi trhli nějaký prachy,“ říká Hyde. „Ve východním Londýně je skvělá dostihová trať kam občas chodíme trávit večer sázením na pejsky. A někteří z nich mají fakt neskutečná jména. Born Slippy, Pearl´s Girl, Sappy´s Curry, to všechno jsou písničky, které jsme pojmenovali podle psů z dostihů.“
FAKTA:
Názvev: Born Slippy (Nuxx)
Interpret: Underworld
Autoři: Karl Hyde, Darren Emerson, Rick Smith
První vydání: leden 1995 jako B-strana singlu Born Slippy
Label: Junior Boy´s Own
Formát: Vinyl 12“
Hitparádové umístění: #2 (UK Chart)
BORN SLIPPY (Nuxx)
(UKÁZKA)
Volám
Ležák, ležák, ležák, ležák, volám
Ležák, ležák, ležák, ležák, volám
Mega, mega, bílej, mega, mega, bílej
Mega, mega, bílej, mega, mega, volám
Mega, mega, bílej, mega, mega, bílej
Mega, mega, bílej,
V metru toho můžeš tolik vidět a prožít
Pravej blonďák jede zpátky do Romfordu
Mega mega jede zpátky do Romfordu
