Quentin Tarantino potvrdil pověst režiséra, který dokáže uhasínajícím hvězdám vrátit původní žár. To se mu před lety povedlo s Johnem Travoltou, kterému filmem Pulp Fiction - Historky z podsvětí znovu nastartoval kariéru, teď nabídl podobnou šanci Kurtu Russellovi.
Herec známý z filmů Velké nesnáze v Malé Číně, Tequila Sunrise nebo Tango a Cash v poslední době nehrál v největších hollywoodských hitech. V roli psychopatického kaskadéra Mikea, kterou mu Quentin Tarantino svěřil ve své jedinečné novince Auto zabiják, se však představuje ve skvostné formě.
Ten váš kaskadér Mike, to je ztělesněný ďábel. Co jste si říkal, když vám ho Tarantino nabídl?
Hodně jsme to spolu probírali. Quentin mi řekl, že chce, abych tuhle postavu přidal do galerie svých drsňáků. Odpověděl jsem, že nic jiného si ani nepřeju.
Užíval jste si to?
Hlavně tu spolupráci s Quentinem. Bavilo mě, jak si s postavou a diváky hraje. Třeba ze začátku mě není na plátně vůbec vidět, moji tvář nahrazuje zvuk motoru silného auta.
S tím se tam také pěkně proháníte. Kdo za vás zaskakoval, když bylo nejhůř?
Pokud scéna vyžadovala jen rychlou jízdu, řídil jsem sám. V nebezpečných smycích a skocích seděl za volantem legendární kaskadér Buddy Joe Hooker. Je skvělý akrobat a koordinátor divoké filmové jízdy, spolupracoval na řadě slavných filmů. Quentin o něm říká, že částí jeho úspěchu je jeho pragmatismus: Buddy Joe podle něj dokáže s autem udělat takové kousky, jako by byl jeho součástí.
Jak vás vůbec oslovil Quentin Tarantino?
Postava kaskadéra Mikea je napsaná tak, aby ji mohla hrát řada různých herců. Hovořilo se o Mickey Rourkeovi, Tomu Hanksovi, ale přihodilo se to, co se v minulosti často stávalo i mně. Měli jiné závazky nebo se jim to z nějakého důvodu nehodilo. A tak to tentokrát spadlo na mě.
Musel jste jít na casting?
Ne.
S Tarantinem jsou prý báječné večírky. Zažil jste to na vlastní kůži?
Jednou za týden jsem se nějakého večírku zúčastnil, abych netrhal partu a aby se o mně neříkalo, že už nejsem schopen podívat se na pěknou kočku.
A parta takových koček vás na konci filmu pěkně zmlátí.
Bylo těžké tu scénu vymyslet. Četl jsem scénář, tak jsem věděl, do čeho jdu. Předem jsme se s Quentinem moc nedomlouvali, většinu věcí jsme řešili až při samotném natáčení. Tehdy měl on už zcela jasnou představu a já občas přidal vlastní malý nápad. Například nikdo neví, jestli Mike byl nebo je skutečným kaskadérem, nebo jen chlubícím se patologickým lhářem, který chce ohromit ženy v baru. Proto jsem k němu přistoupil trochu ve stylu reka s chrabrou chůzí a vystupováním Johna Waynea. Myslím si, že se to Quentinovi líbilo, protože jsem pak musel podobně přehrávat scény už dříve natočené.
Proč v Americe najdete plno takových automobilových vychloubačů, jako je kaskadér Mike?
Nemyslím si, že jsou podobní blázni jen ve Státech, řekl bych, že jsou i kdekoliv jinde na světě. Když se v sedmdesátých letech točily podobné filmy, těžily ze sexuality, násilí a hororových scén. Podobní hrdinové do nich skvěle zapadali. Ale ne vše bylo tak prvoplánové, jak to vypadá, ty filmy v sobě měly i kus morálního ponaučení. V našem případě takové, že když jsi krásná a mladá dívka a půjdeš večer do baru, musíš si uvědomit, že je třeba, abys byla opatrná, protože hned vedle tebe by mohl posedávat takový chlap jako kaskadér Mike.
