Jeho první historické vydání 28. října 1988 odvážně a po svém připomenulo vznik samostatného Československého státu. Do hry byla tehdy pod přísným utajením vpašovaná (dosud stále poslední dokončená) hra Václava Havla nazvaná Zítra to spustíme. Tento první Rozrazil s podtitulem O demokracii byl mimořádným uměleckým i občanských gestem.
Jeho druhé číslo si o rok později mělo všímat ekologie, ale rozplynulo se v bouřlivé době a agitačních večerech po 17. listopadu. Třetí Rozrazil zase vtipně a sarkasticky přehlédnul první dekádu svobodného státu: všechny tuneláže, česko-slovenský rozvod a sarkastické střízlivění z nabyté společenské i ekonomické svobody.
Krotká revue
A jaký je tedy Rozrazil s pořadovým číslem čtyři? Jeho tématem je Brno. Lesku předchozích vydání zdaleka nedosahuje. Na jevišti se ještě v roce 1999 skutečně vyráběly rubriky.
Inscenátoři zdivadelňovali ryze novinářské útvary, jako je třeba fejeton či interview. Vždy však šlo o divadlo se společenským, historickým a vlastně i politickým přesahem. To by podle tvůrců dnes nikoho nebavilo a právě o zábavu se snaží čtvrtý Rozrazil nejvíc.
Z bezmála tříhodinové inscenace je však krotká rozverná revue, která sestává z hříček devíti autorů. Nejsmutnější na těchto žertovných anekdotkách je ve většině případů absence zřetelnější pointy. Jediný skutečně jiskrný, ironický text napsal Milan Uhde o fiktivním brněnském čtení Boženy Němcové.
Jako bezduchá estráda
Uchopit Brno ve všech jeho polohách, to je jistě obtížný úkol. Čtvrtý Rozrazil (i když se nad jeho aktéry vznáší brněnský drak) nešel naštěstí cestou výprodeje místních ikon a symbolů.
I tak je tato revuální směs groteskna, trapností, sarkasmu a ironie trochu tristní. A je na místě se ošívat. Rozrazil se totiž chvílemi až blíží bezduchosti televizních estrád plných naoko švandovního humoru bez větší pointy a smyslu.
Vladimír Morávek se snažil rozdílné autorské i režijní rukopisy kolegů sešněrovat do divadelní koláže, která se však rozdrobila do často nedůvtipných hereckých minietud.
Brňáci se nezasmějí, přespolní zase nepochopí, ať už to třeba Břetislav Rychlík myslel hyperkriticky na adresu rozporuplného televizního studia ČT v Brně nebo Jan Tečka těžící pro svůj výstup Jak si Brno s Prahou měřily význam z poněkud omleté rivality a mindráku.
A právě jakási odlehčená časopisecká zábavnost se ve čtvrtém Rozrazilu ukázala jako kontraproduktivní. Kdo nic nezkouší, nic nepokazí. Brno si i tak poněkud nakálelo do vlastního hnízda...
ROZRAZIL 04/2006
Divadlo Husa na provázku, Brno. Autoři: Arnošt Goldflam, Tomáš Kafka, Zdenek Plachý, Břetislav Rychlík, Karel Steigerwald, Jiří Šimáček, Milan Uhde, Miroslav Zelinský, délka představení 150 minut.
Hodnocení MF DNES: 50%
