Kajínek v rádiu, kde po dlouhé době dostal prostor, tvrdil, že se chová slušně a potrestán byl pouze za svůj útěk z Mírova.
"Přeji mu aby sestavil novou vládu a dovedl zemi k předčasným volbám," vzkázal Topolánkovi.
Nezapomněl ale ani svou nemocnou sestru, které popřál uzdravení a zároveň pozdravil všechny, kteří ho podporují ve snaze o obnovu jeho procesu.
Sám sebe v rozhovoru pro Frekvenci 1 charakterizoval jako bezproblémového vězně. "Chovám se stále ke všem slušně, věci mám v pořádku a každé ráno mám uklizenou celu. Prostě dělám to, co mám a nejsem kázeňsky trestán. Pouze za útěk z Mírova jsem dostal nejtvrdší trest, který existuje - dvacet dnů samovazby," řekl Kajínek.
Tvrdí, že stejně bezproblémoví jsou ve věznici i jeho kolegové, doživotně odsouzení. "Veřejnosti jsou prezentováni jako ta nejhorší skupina, ale přitom ve vězení jsou nejslušnější ze všech. Nejhorší jsou alkoholici a lidé závislí na drogách."
Odsouzenci ve vězení chutná
Přiznal také, že nejedl oběd - plíčky na smetaně. "Vaří tu ale nejlépe ze všech věznic, které jsem měl možnost poznat. Dnešní oběd byl výjimka. Dostáváme řízky, kuřata, segedínský guláš i dobré polévky."
Ne se vším je ale spokojený. "Tragédie je ovšem sortiment v kantýně," prohlásil. Vadí mu, že si sice může koupit konzervu, ale už si ji neohřeje.
To, že je zavřený, i když stále tvrdí, že je nevinný, zvládá díky své šťastné povaze. "Často jsem tu mluvil s jedním doktorem, který říká: vy se stále usmíváte, ono to vypadá až nepřirozeně. Když mě ale poznal, řekl, že jsem ta výjimka. I přesto, že to pro mě musí být šílené," vysvětlil Kajínek.
Bez žen a bez sexu
Stejně jako ostatním vězňům mu chybí žena a sex. "Můžu někoho milovat, ale tady je mi to na nic," řekl Kajínek. "Sex je tu velký problém. Řeším to jako každý jiný. Znovu říkám, že jsem heterosexuál. Pro mě jiná varianta neexistuje. Ve vězení je ale mnoho heterosexuálů, kteří provozují homosexuální praktiky, přestože touží po ženách," dodal.
Kajínek v rozhovoru naznačil, že utéct se dá i z valdické věznice. Připomněl i svůj pokus z roku 1996, kdy se tu dostal až na střechu, ale zastavila ho zrada spoluvězně, který upozornil dozorce.
"Dnes jsem v pozici, že pro mě utíkat není zajímavé. Zestárnul jsem a zmoudřel. Na druhou stranu všichni vězni sní o tom, že z vězení utečou. To je naprosto přirozená záležitost," tvrdí Kajínek.
Chce si zahrát sám sebe
Pokud by se vězeň, kterého proslavil útěk z Mírova, dostal na svobodu, musel by se podle svých slov nejprve aklimatizovat, protože ve vězení ztratil kontakt s realitou.
Pomoci by mu mohlo natáčení filmu, které o něm chystá režisér Filip Renč. Kajínek považuje scénář za perfektní. "Nejlepší by bylo, kdyby Jiřího Kajínka pustili na svobodu a on mohl hrát sám sebe," zasnil se.
Jiří Kajínek byl k doživotí odsouzen v červnu 1998 za to, že v roce 1993 v borských serpentinách pod plzeňskou věznicí zastřelil Štefana Jandu, Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Kajínek svou vinu vždy popíral.
Kajínka proslavil především jeho útěk z věznice Mírov v říjnu roku 2000. Policisté ho dopadli počátkem prosince v bytě Ludvíka a Marie Černých na pražském sídlišti Velká Ohrada. - více zde
