Jeden ze svých nejcennějších a nejproslulejších exponátů, který je opředený mnoha záhadami a legendami, zpřístupnila veřejnosti v rámci oslav 250. výročí Mozartova narození, které připadá na 27. ledna 2006.
Requiem komponoval Mozart na objednávku hraběte Franze Walsegga-Stuppacha, který chtěl tímto způsobem uctít památku své zesnulé choti.
Měl ovšem ve zvyku vydávat díla jiných autorů za svá vlastní, a totéž chtěl učinit i s Mozartovou skladbou. Odtud vznikla legenda o tajemném poslu, který si u Mozarta objedná mši za mrtvé, a tím v něm posílí předtuchu vlastní smrti.
Práci na Requiem Mozart přerušil roku 1791 kvůli komponování oper Kouzelná flétna a La Clemenza di Tito, a už ji nestihl dokončit.
Vdova Constanze se po jeho smrti snažila zadat dokončení díla jiným skladatelům, ale ne příliš úspěšně. Podařilo se to teprve Mozartovu žáku Franzi Xaveru Süssmayerovi, který znal Mozartovy záměry a navíc uměl napodobit nejen Mozartův rukopis, ale i jeho podpis.
Takto dokončené dílo bylo poprvé uvedeno 14. prosince 1793 ve Vídni, v kostele kláštera Neukloster, a to pod vedením samého hraběte Walsegga-Stuppacha.
Vzhledem k dodatečným zásahům má rukopis dvojí podobu: jednak původní Mozartovy fragmenty, které sloužily jako podklad Süssmayerovi, jednak partituru odevzdanou objednavateli, v níž jsou k Mozartovým dvěma úvodním větám připsány další.
