Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Život se musí vydržet, říká Grögerová

  1:00
Po šestileté odmlce vyjde nová knížka Bohumily Grögerové. Nazvala ji Čas mezi tehdy a teď. "Život se prostě musí vydržet," píše v ní na jednom místě. Ví, o čem mluví: loni, 15. září, zemřel Josef Hiršal, s nímž více než půlstoletí tvořila dokonale srozuměnou autorsko-překladatelskou dvojici.

Dvojici, jejíž bibliografie čítá bezmála 180 položek a pro kterou nade vše platilo jejich vlastní úsloví: "Autorská spolupráce muže a ženy jako tvůrčí akt je ve své nejhlubší podstatě aktem lásky."

Tuto sobotu, 7. srpna, se Bohumila Grögerová, básnířka, prozaička a překladatelka, autorka několika rozhlasových her a knížek pro děti, dožívá třiaosmdesáti let.

Narodila se v Praze, v rodině vojáka československých legií v Rusku. A v hlavním městě strávila většinu života. Vystudovala reálné gymnázium a po několika letech, kdy pracovala jako sekretářka, nastoupila v roce 1951 do nakladatelství Naše vojsko. Tam o rok později poznala Josefa Hiršala.

Ve vzpomínkové mozaice Let let, kterou autoři společně skládali od počátku 70. let do roku 1985, Hiršal o svém prvním setkání s Grögerovou napsal: "Inteligentní? Snad. Sečtělá? Zdá se dost. A přece poněkud uťáplá, jednou nohou, jedním okem, jednou půlí hlavy stále v soukromí." A o kus dál v textu pokračuje: "Přesto mne zajímá. Je jediná, z koho snad si časem mohu udělat spojence."

Spojenectví - respektive v tehdejším čase stalinistického teroru spíše spiklenectví - záhy přerostlo v intenzivní tvůrčí spolupráci jak na původních dílech, tak na překladové tvorbě. A vždy to byla spolupráce, jejíž povahu výstižně charakterizoval rakouský básník Ernst Jandl: "Grögerová dodá grunt, Hiršal glanc."

Ženská, subtilnější část dvojice měla blíž k jádru sdělení, k základu básnické výpovědi, zatímco mužský princip zvládal virtuozitu formy. Přesto Hiršal v jedné knize poznamenal: "Nenapsali jsme snad jediný společný výtvor, kde by šlo rozplést, co do něj kdo dal."

Slovo, obraz, zvuk
Zatímco Hiršal s pomocí dalších překladatelů převáděl do češtiny texty z více než deseti jazyků, Grögerová zůstávala věrná němčině a francouzštině. V uvolněném čase 60. let, kdy jejich překlady mohly oficiálně vycházet v knižní podobě, společně uvedli do češtiny mimo jiné absurdní texty Eugena Ioneska, groteskní lyriku Christiana Morgensterna a především řadu původních i teoretických textů autorů experimentální nebo jiným slovem konkrétní poezie - Helmuta Heissenbüttela, Hanse Magnuse Enzensbergera či Maxe Benseho.

A právě experimentální přístup k textu jako k hmotě, ze které lze vymodelovat nejen sémantické, ale i vizuální sdělení, tedy možnost propojit v básni slovo s obrazem, případně se zvukem, Grögerovou a Hiršala okouzlilo natolik, že mu zůstali věrni skoro ve všech svých příštích knížkách.

Čím básnický experiment v té době tolik přitahoval? "Pociťovali jsme v prvé řadě absolutní odpor k vládnoucí ideologii a k předepsanému kulturnímu trendu - socialistickému realismu, který měl za následek obecnou devastaci psaného slova," vzpomíná Grögerová v rozhovoru s Petrem Kotykem,

"Proto čisté, jednoduché texty bez příměsi frází, klišé, ideologie, vtipné a vizuálně i foneticky přitažlivé, jak je produkovali autoři konkrétní poezie, se pro nás staly ideálním prostředkem komunikace, který nešlo zneužít." Myšlenku nezneužitelnosti literatury autoři vtělili jak do dvou obsáhlých antologií světové a české experimentální poezie, tak do básnické sbírky JOB-BOJ (z roku 1968) i do trilogie Preludim-Mlýn-Kolotoč, napsané v 70. letech.

Dokumenty doby i života
Právě ve zmíněné trilogii poprvé výrazněji vstupuje do tvorby Grögerové a Hiršala druhý prvek, pro celek jejich díla podstatný: snaha zanechat za sebou dokument s atmosférou doby, ve které žili, převyprávět příběh vlastního života na pozadí dějinných událostí.

Už od prvních let normalizace, během které nesměli publikovat pod svými jmény, pracovali na mohutných, více než tisícistránkových pamětech Let let. Vzpomínky na období 1952-1968, vyprávěné střídavě mužským a ženským hlasem, v třídílné knize prokládají citacemi z dobového tisku.

V 90. letech Grögerová v memoárové linii pokračuje už samostatně: textem Branka z pantů, pásmem, ve kterém se prolíná několik časových rovin. Osobní tón má i chystaný titul Čas mezi tehdy a teď, který na Branku z pantů chronologicky navazuje - knížka je nesoustavným, energickým i pozvolným, smutným i vitálním deníkem, který si spisovatelka vedla mezi lety 1999 a 2003.

"Je to moje osobní věc, která vznikala velmi pozvolna, především tehdy, když mně nebylo dobře," uvažuje o svých pozdních knihách Bohumila Grögerová. "Psaní a vzpomínání jsou pro mě jako pro staršího člověka nesmírně důležité, ale i příjemné činnosti."

Autor:

Byl táta jako Trautenberk? V něčem ano, vzpomíná David Prachař

  • Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde

24. dubna 2024

Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

29. dubna 2024

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem

25. dubna 2024  11:32,  aktualizováno  11:43

Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...

„Jsem z toho úplně hotová.“ Swift drží prvních 14 příček americké hitparády

30. dubna 2024  19:59

Americká popová hvězda Taylor Swift po vydání nového alba The Tortured Poets Department ovládla...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Už jsme to viděli. Pocit, který vzbuzuje Vedlejší produkt

28. dubna 2024  21:10

Premium Ukázkový příklad, proč divák při sledování premiérových českých krimiseriálů nabývá dojmu, že už to...

RECENZE: Starej, na..anej dědek. Dokument o Petru Jandovi je polotovar

2. května 2024

Premium K 80. narozeninám a zároveň 60 letům kariéry kapely Olympic se Petr Janda dočkal roztříštěného a...

Že my mladí stále něco řešíme? Ničíme generační traumata, říká Pam Rabbit

1. května 2024

Premium Nerada škatulkuje lidi podle toho, jestli vyrůstali s internetem a mobilem, nebo bez nich. Je...

RECENZE: Dospívání lemují sex i alkohol, dosvědčují přisprostlé Sopranistky

1. května 2024  16:10

To, že nejen pro děti a rodiny hraje Malá scéna Hudebního divadla Karlín, přesvědčují Sopranistky....

KVÍZ: Čórtův hrád, tam strašá. Co víte o Tajemství hradu v Karpatech?

1. května 2024  13:15

Na prvního máje si můžete v televizi dopřát komediální klasiku Tajemství hradu v Karpatech. Pokud...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...