Takhle Kollerband spustí v úvodní písni Milá a dokáže člověka na první poslech uhranout. Jízda pokračuje až do konce. A je potom jedno, jestli kapela zní ve dvanácti nových studiových písních, které obsahuje první cédéčko, nebo zachytila na druhé desce záznam z živého vystoupení.
Vedle Kollerova civilního hlasu, který se jemně i ostře tvaruje podle hudby, určují styl Kollerbandu kytary Tomáše Varteckého a Oldy Krejčovse. Jejich neupravený, často drásavý zvuk bičuje rytmus, písně uzemňuje i nadnáší (Durman).
Oba kytaristé mají cit pro poezii tónů, které muziku zjemňují v písni Valy nebo ve skladbě Slunovrat. Ostatně to je velký hit a jeden z vrcholů alba, který i textem Luďka Markse navazuje na hospodský rock Vladimíra Mišíka.
V Marksovi našel Koller básníka, jemuž sedí rock a který načrtne pomíjivě romantické obrazy starých valů několika slovy, aniž by maloval kýč. Marks, ačkoli jeho příjmení svádí k levicové slovní hříčce, zvládl i divokou protikomunistickou píseň Jezdci.
Jinak se do tvorby textů i muziky zapojila celá kapela. David Koller se podílel na šesti studiových písních, Vartecký přinesl čtyři výborné melodie, skládal také hráč na klávesy Jan Křížek, baskytarista Marta Minárik nebo Olda Krejčoves.
Kollerband není shlukem muzikantských hvězd, nabalených na zpěváka Lucie Davida Kollera. Muzika je dokonale zcelená a nedává prostor k exhibování. Přitom v mezihrách, které dostanou na koncertech více prostoru, si musel každý hráč užít.
Ostatně pódiový zvuk Kollerbandu přibližuje druhé cédéčko, natočené v dobách zrodu kapely. Více či méně známé skladby Majolenka nebo Balada o kocourovi a bylině, které Koller zpívá se skupinou Lucie, dostaly jadrný nápřah. Ať na pódiu nebo ve studiu, hudba Kollerbandu se krásně zařezává do uší. Znamenité.
Kollerband - Studio album & Live album
CD 43 a 33 minut, vydala firma Sony Music Entertainment
