"V cizině jsem se tomuto dílu dlouho vyhýbal, protože to pro mne bylo psychicky těžké. Teprve před pěti lety jsem kompletní Mou vlast uvedl v Japonsku a pak v Berlíně," poznamenal dirigent.
Pražské jaro se podle něho těší ve světě dobré pověsti. "Akce podobného významu však mají v zahraničí mnohem větší podporu ze strany politiků," zdůraznil Kout.
Dirigent se totiž netají kritickým postojem k ministru kultury Pavlu Dostálovi. "Když se nedávno konala celodenní Pocta Dvořákovi, nenavštívil ani jeden koncert. To je ignorance a arogance," prohlásil Kout.
Zatímco tradice Mé vlasti pokračuje, na závěrečném koncertu letos poprvé po mnoha letech nezazní Beethovenova Devátá symfonie - vystřídá ji hudba A. Dvořáka.
V programu se objevují i další novinky: především tři noční koncerty proslulých světových umělců a rovněž tři dopolední matiné s mladými českými interprety. Oba tematické bloky mají přilákat více mladých posluchačů.
Dvě matiné jsou již zcela vyprodána. Bez šancí jsou v tuto chvíli také zájemci o úvodní a závěrečný koncert, recitál Magdaleny Kožené, vystoupení gambisty Jordiho Savalla nebo první ze dvou koncertů BBC Symphony Orchestra.
Podle organizátorů je dosud celkově zcela vyprodána přibližně třetina festivalového programu, na další třetinu koncertů lze sehnat pouze omezený počet lístků a jedna třetina je k dispozici neomezeně.
"Pražské jaro bývalo dříve jedinou možností, jak uvidět v Praze mezinárodní interpretační špičku, zatímco dnes se snaží Česká filharmonie, orchestr FOK i další pořadatelé, což je pochopitelně ku prospěchu diváka," podotýká k tomu ředitel festivalu Roman Bělor.
Posluchači by se podle něho neměli nechat odradit zkušenostmi z dřívějších časů. "Existují stále předsudky, že Pražské jaro je předem celé vyprodáno. Tak tomu už dávno není," zdůrazňuje.
K vrcholům letošního ročníku, na něž si lze ještě koupit vstupenky, by mělo patřit například dvojí provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v Obecním domě, koncert klavíristy Murraye Perahii a Academy of St. Martin in the Fields nebo novodobá premiéra barokní opery Praga nascente, která zpracovává českou legendu o Libuši a Přemyslovi.
Třebaže letošní ročník je za dveřmi, organizační štáb už chystá ročníky následující. Hned ten příští bude jubilejní. "Připravujeme ho proto ve znamení určitých reminiscencí, ale i výhledů do budoucnosti," naznačuje Bělor. K takovým záměrům patří i snaha, aby Smetanovu Mou vlast předváděla ve větší míře renomovaná zahraniční tělesa, a tak roku 2005 zazní toto dílo v podání London Symphony Orchestra.
 Proslulý dirigent Jiří Kout za totality emigroval a vrátil se až po revoluci v roce 1989. |
