ČTĚTE TAKÉ:
Thálii získal i Jiří Korn
* Překvapila vás vaše letošní nominace na Thálii?
Každopádně to byla milá zpráva. Bídníci jsou pro mě nominováni už od 90. let, kdy se začali hrát. Myslím, že je to jeden z nejlepších muzikálů u nás.
* Co máte na své roli rád?
Že je geniálně napsaná. Výrazivo, které Zdeněk Borovec našel, je naprosto skvostné. Absolutně přesně to charakterizuje vlastnosti té postavy - člověka, který jde za svým bez nejmenších skrupulí.
Některé zvyky nehodlám měnit
* V Bídnících občas hrajete se svojí dcerou Kristinou. Jaký z toho jako otec máte pocit?
Myslím, že zpívá docela pěkně, ale všechno chce trénink a svůj čas. Ona má výhodu, že je na jevišti přirozená, i když mívá pochopitelně trému jako většina. Aby se jí zbavila, poradil jsem jí, ať si před výstupem trochu zacvičí - prý to pomáhá. Mně moc ne, já mám vždycky děsnou trému.
* Dcera teď začíná zpívat i v Semaforu, hrála v pokračování seriálu Nemocnice na kraji města. Radíte jí, jak ve vodách showbyznysu plavat?
Ne. Samozřejmě jí můžu říct svůj názor, ale ona si stejně půjde svou cestou.
* Je dcera spíš po vás, nebo po mamince Kateřině?
Podobou je prý celá Kačenka, ale po mně asi zdědila vztah ke škole - moc jí to nejde. Horko těžko jsem dodělal gymnázium. Tehdy jsem už hrál s kapelou a zajímaly mě úplně jiné věci. Ale mnohokrát jsem si říkal, jaká je to škoda, že jsem se víc neučil - hlavně jazyky. Angličtinu dodneška neovládám tak, jak bych chtěl, a německy jsem se dobře naučil až v 80. letech.
* Vaše bývalá žena Kateřina se nedávno znovu provdala. Změnilo to nějak vztah mezi vámi? Zdálo se, že i po rozvodu jste spolu vycházeli bez problémů.
Zaplaťpánbu, že to tak bylo, protože konflikty by znepříjemňovaly život nejen nám, ale hlavně našim dětem. Chtěli jsme, aby byly v pohodě. Naštěstí se to nezměnilo ani teď, snad budeme dál jezdit společně na dovolené. Toho kluka, co si vzala, znám a myslím, že je to sympaťák, duchem sportovec. Přeju jí to.
* Vy teď žijete sám. Vyhovuje vám to?
Jak se to vezme. Mám doma čtyři bílé stěny, které mi nenadávají a nemají špatnou náladu... Já jsem se po druhém rozvodu dost upnul na jeden vztah, který nakonec nevyšel, a tak si teď dávám pozor. Je pravda, že už mám určité nároky a zvyky, které nehodlám měnit. Někdy tím můžu být i otravný.
* Jak je to s vaším pověstným smyslem pro pořádek? Je to opravdu tak vážné?
Mám rád pořádek, i když to někdy vypadá, že to přeháním. Občas mě chytne amok a uklízím ostošest. Třeba v divadle, kde hrajeme Bídníky, chodím, neustále něco zvedám ze země a házím to do koše. Kolegové se mi smějou, ale já se prostě rád pohybuju v příjemném, čistém prostředí ať už v restauraci, v hotelu, doma nebo na ulicích. Kdyby lidi mysleli i na druhé, nejen na sebe, budeme žít ve větší čistotě a ladu.
Netrpím předsudky
* Nedávno měla premiéru hra Rudá magie, v níž v přesvědčivé roli lakomce Hieronyma tři hodiny neopustíte jeviště. Jaký vůbec máte vztah k majetku?
Majetek je příjemná věc, ale není to všechno. Krásných věcí, které svádějí k tomu je vlastnit, je dneska spousta. Rád si kupuju hezké věci, ale jsem toho názoru, že to, co si pořídím, bych měl užívat. Nemám rád, když člověk něco hromadí jen pro pocit, že to má. Ale mít peníze určitě není na škodu. Kdybych byl opravdu bohatý, myslím, že lidi, které mám rád, by se měli hrozně dobře, protože bych je s radostí obdarovával.
* Peníze přece dávají i jistou svobodu, ne?
Tak to určitě. Pakliže je člověk závislý na čemkoli, není to dobré. Moje profese mi naštěstí dává poměrně velkou volnost, můžu si vybrat lidi, s kterými chci dělat, zpívat muziku, která se mi líbí... Být třeba dneska zaměstnaný v televizi, asi bych se zbláznil. Necítím tam nasazení pro věc a místo vstřícnosti, když člověk přijde s nějakým novým projektem. Na druhou stranu se investuje do věcí, které podle mě nemají valnou úroveň.
* Často býváte označován za nositele nových módních trendů. Čím se necháváte inspirovat?
Zásadně se radím s lidmi, kteří designu a módě rozumějí. Mám rád trochu ulítlý věci, nevadí mi módní provokace. Myslím, že v módě si člověk může dovolit cokoli. Mám rád i nahotu, netrpím předsudky.
JIŘÍ KORN
Narodil se 17. května 1949 v Praze. Už jako dítě zpíval v dětském sboru Čs. rozhlasu. Vystudoval gymnázium a v roce 1967 zakotvil v beatové skupině Rebels. Od roku 1971 působil jako baskytarista a vokalista Olympiku. Jeho sólovou dráhu odstartoval hit Yvetta, s nímž zvítězil na soutěži Intertalent. Od 70. let se účastnil řady zahraničních turné, byl populární zejména v Německu. V roce 1986 dostal ve vídeňském Raimundově divadle hlavní roli v muzikálu Hans Andersen. Účinkoval i v českých muzikálech, například v Bídnících, Draculovi, Monte Cristovi nebo v ledních revue Mrazík a Romeo a Julie. Objevil se ve filmech Honza málem králem, Anděl s ďáblem v těle či Anděl svádí ďábla. Vystupoval v řadě show, z nichž mnohé i moderoval (To znám, Možná přijde i kouzelník nebo To je showbyznys). Spolupracoval s tanečními skupinami UNO a Hop Trop, s Helenou Vondráčkovou nastudoval několik tanečně stepařských čísel.
Hrál v divadelním představení Služky a letos účinkuje ve hře Rudá magie. Je dvakrát rozvedený, s druhou ženou Kateřinou má dvě děti, Kristinu (11) a Filipa (12).
 Jiří Korn. |
 |
 JIŘÍ KORN |
 Jiří Korn |
 Veselá scéna z hospody z muzikálu Bídníci. |
 Jiří Korn hraje v Bídnících s dcerou Kristinou. |
 Jiří Korn jako Thénardier při premiéře nového provedení muzikálu Les Misérables - Bídníci, která se konala 16. září na pražském Výstavišti. |
