ČTĚTE TAKÉ:
MILOSLAV ŠIMEK ZEMŘEL
Slovenská rodačka před listopadem 1989 pracovala v rozhlase, později v Československé televizi. Svoje televizní zážitky shrnula do knihy Co kamery neviděly.
Před dvanácti lety začala spolupracovat s Miloslavem Šimkem. Nejdříve v rozhlase, potom v televizi.
Pořad S politiky netančím společně připravili pro Českou televizi, s jeho obdobou nazvanou Politické harašení pak přesídlili do televize Nova. Pro ni také připravovali nový seriál.
* Kdy jste spolu mluvili naposledy?
Telefonoval mi tři dny před smrtí.
* Jaká byla vaše poslední slova?
Ptal se mě, kde jsem. Já řekla, že na procházce se psem. To se máš, odpověděl. Pak mi ještě řekl, že rozdělanou práci už spolu nedoděláme, ať se snažím pokračovat, že mě bude řídit. Svrchu Ti povedu ruku, řekl mi.
* Ale vy teď asi nejste schopna uvažovat o budoucnosti?
Ještě ne. Vím, že se s jeho smrtí musím nejdříve smířit, teprve pak si budu muset o budoucnosti promluvit s televizí Nova.
* Čeho jste si na panu Šimkovi nejvíc vážila?
Toho, že to nebyl podrazák a že za mě kolikrát i bojoval. Když jsme začínali, ptali se ho, proč si vybral zrovna Slovenku, proč ne nějakou Češku, navíc lepší, hezčí a mladší. Nevím, proč trval na mně, to jsem se ho nikdy neptala. Možná právě proto, že byli všichni proti a že tomuhle spojení nedávali šanci. A pro mě největší lichotkou bylo, když mi asi před rokem řekl, že mi skládá poklonu, že už jsem fakt dobrá.
* Jak jste začali spolupracovat?
Když jsem odešla z České televize, napsala jsem knihu Co kamery neviděly, která se tehdy stala nejrychleji prodávanou knížkou. Jednoho dne mi na stole zazvonil telefon. A z něj se ozvalo: Tady Šimek, Divadlo Jiřího Grossmanna. Přečetl jsem si vaši knížku a chtěl jsem vás požádat, jestli byste nepřišla se mnou udělat jednu talk show. Řekla jsem si - Šimek, ta legenda? Hrozně mě překvapil, byl úplně jiný, než jsem si ho představovala. Byl přívětivý, rozhodný a strašně pohotový.
* Slavili jste úspěch už tehdy?
Ještě dnes cítím to napětí. Ale dopadlo to moc dobře, diváci nás přijali neuvěřitelně. Pan Šimek se mě ptal na moje zážitky, k tomu měl ty své přípodotky, a tak to vyšlo. Pak jsme začali dělat improvizované pořady politické satiry na rádiu Frekvence 1. Pořad byl oblíbený, a tak se z něj po čase vyvinula televizní forma.
* Co vám na společné práci přinášelo největší radost?
Všechno. Ale největší radost byla ta, že jsme se vůbec potkali. Možná je podobných víc, jen mají smůlu, že se nepotkají. Potřebujete kousek štěstí, abyste někoho potkal ve správnou chvíli na správném místě. A dokázal odhadnout, jestli z toho něco bude. Já bych to tehdy neodhadla, ale pan Šimek ano.
* Plánovali jste spolu něco dalšího?
Televizi Nova jsme nabídli třináct mikrokomedií ze života. Šlo o scénky, které měly úspěch u diváků, ale pro náš pořad se nehodily, protože nebyly politické. Nova je chtěla vysílat od podzimu, už jsme na nich začali pracovat. Pan Šimek mi ještě volal z nemocnice: Jen nahazuj, jen piš. Až se vrátím a nebudu ještě schopen jít na obrazovku, budeme psát.
 Zuzana Bubílková na předávání cen Anno 2001. |
 Anno 2001 - Zuzana Bubílková a Miloslav Šimek. |
 Herec a moderátor Miloslav Šimek ve věku čtyřiašedesáti let podlehl leukémii. Sedmadvacet let působil v pražském divadle Semafor. |
