Jedním z kinosálů byl i pražský Palace Cinemas ve Slovanském domě. Družicovým koncertem Bowie zcela odtajnil jedenáct skladeb z desky Reality, jež vychází 15. září, a zároveň oznámil velké světové turné, které ho opět dopraví až k posluchačům - ovšem tentokrát fyzicky.
Bowie, to už dávno není Ziggy Stardust, androgynní popová hvězda z Marsu, již představoval počátkem sedmdesátých let. Na londýnském pódiu stanul v civilu a zcela bez příkras hrála jeho doprovodná kapela. „Nová deska Reality je spíše písňová,“ vzkazoval nepřímo bývalý experimentátor Bowie, který se v devadesátých letech nadchl pro nové technologie. „Zatáhl“ je do hudby na tehdejších albech Outside nebo Earthling a v předstihu si založil internetovou firmu BowieNet, která ho propojila s fanoušky na celé Zemi.
Informace o chystané desce Reality začala proskakovat z Bowieho internetové sítě již po loňské premiéře alba Heathen. To zpěvák natáčel se staronovým producentem Tony Viscontim na osamělé usedlosti nedaleko New Yorku. Spolupráce s Viscontim se osvědčila, a tak plynule pokračovali dál ve studiu v New Yorku, který si Angličan Bowie zvolil za sídelní město. Bowie hrál na kytaru, klávesy, saxofon a zpíval, za bicí usedl Sterling Campbell, s kytarou se přidal Gerry Leonard, ve studiu u piana se objevil i Bowieho osvědčený spoluhráč Mike Garson.
Bowie, který si vyzkoušel dekadentní rock, taneční pop i jazz, se nikdy nebránil cizím písním. Ostatně před třiceti lety nahrál desku Pin Ups, na kterou nazpíval skladby svých oblíbenců. Pro novinku Reality si vypůjčil song Pablo Picasso, který natočil jeden z předchůdců punku Jonathan Richman. A další Bowieho převzatý kousek Try Some, Buy Some vydal v roce 1973 bývalý člen Beatles George Harrison na albu Living In The Material World. Potemnělá éra Bowieho mládí se odráží i v nových sebezkoumajících písních New Killer Star nebo Never Get Old.
Britský měsíčník Q ohodnotil Bowieho desku čtyřmi hvězdičkami z pěti a dodal: „Šestapadesátiletý Bowie zní mladě. I když zestárl, album Reality mu sluší.“
