Může i protestovat. Nabízí se námitka, že Česká televize nyní neplní svou zákonnou povinnost uspokojovat nároky menšin včetně uměnímilovných. O tom lze vést úvahy na půdě televizních rad. Ale je tu i pohled jiný, praktický, a ten praví: olympiáda netrvá věčně, je to výjimečná událost a jen na kultuře zůstává, dokáže-li to sportu oplatit a vytěsnit jej událostí stejně zásadní.
Dále: i nejlínější závod, kde se český borec vplíží do cíle na pěkném šestapadesátém místě, je pořád napínavější než Katovna. Z pozice příslušníků diváckých skupin, té sportovní a kulturní, jde navíc o spravedlivou výměnu rolí. Jména malířů pro prvé jako soupisky týmů curlingu pro druhé jsou španělskou vesnicí - tak si to přiznejme a smažme to.
A konečně: vybaví si divák z běžné nabídky ČT 2 jediný pořad, který mu během olympiády chybí tak zoufale, že bez něj nemůže žít? Třeba dokument natolik vzrušující, jako byl Vynálezce a podnikatel František Melichar - pořad, jenž se smrtelně vážným komentářem typu "stále myslil na secí stroj vlastní konstrukce" maně připomínal cimrmanovské semináře.
Horší je, když se události neurodí, a televize si je vyrábějí. Takzvaná "events", slavnostní udílení cen za účasti hvězd, sice zaručují diváky; jenže sobot i televizí je víc než událostí, takže se "events" vaří z ničeho. Nova už loví Miss i na Slovensku, Prima po babičce roku volila maminku roku; volně se zatím nabízí miminko roku, kuchařka roku... Brzy nebude v téhle zemi nikoho, kdo by doma neměl svou korunku. Nakonec k čemu ta olympiáda? I bez medaile se může vyhlásit třeba náhradník roku.
Sobotní TýTý jasně ukázalo, kam se podobné ceremonie řítí, nemají-li na pódiu osobnost typu Marka Ebena, Jaroslava Duška z Českých lvů nebo z konkurenčních pak Karla Šípa či Báru Štěpánovou. Ze vtipné noblesy TýTý spadlo do balastu hlasatelských frází "Ale dosti již slov", případně "Leč k věci". Jaký je pak rozdíl mezi TýTý a mlhovinou cen roku za cokoliv? Nulový.
Aspoň to kulturní minimum plní ČT 1 svou dramatickou tvorbou. Olympijský týden zarámovala následovně: nejprve přišel Svědek, další díl cyklu příběhů o obětech zločinu. Látka byla současná, což je vzácné i statečné; autorsky se však zrodila jen další modelová moralita, navíc s naivistickým vztahem mezi bodrým dělníkem a vzdělaným chartistou. Včera se hrál Ideální manžel podle Oscara Wilda; úprava ctila konverzační žánr, salonní nadsázku i hereckou zálibnost v bonmotech. Příjemné, čisté - ale zasuté do příliš bezpečné přihrádky Poznejme klasiku.
18. února 2002 11:53
