Kapela se výborně sžila s novým bubeníkem Emilem Valachem, který hrál dříve například v souboru zpěvačky Báry Basikové, ale taky v progresivně elektronických Liquid Harmony, a v "minutách" vloni nahradil Václava Zimu.
"Dlouho jsme Emila znali a vždycky nás k němu něco přitahovalo. A opravdu, tohle je jednoznačně nejšťastnější konstelace, která v kapele kdy byla. Máme na pódiu úplně spojené pocity i vyjadřování a díky té pohodě se ani ve studiu neřešily žádné zbytečnosti. Jen jsme hráli a čekali na ten pravý okamžik," vypráví Bína nadšeně.
Deska zní velmi přirozeně, má vynikající zvuk, a navíc přidělává práci hudebním novinářům. Ti už si od nynějška nevystačí se škatulkou pozitivní pružný funk. Druhé album -123 minut je totiž mnohem pestřejší - vedle tvrdších funkových kousků je na něm i bossanova, instrumentální jazz nebo devítiminutová psychedelická písnička. "Byli jsme v takové pohodě, že jsme zahráli všechno, co máme rádi."
Hostem při natáčení nové desky byl Imram Musa Zangi, Čech s íránskými předky, oční chirurg a hlavně vynikající perkusionista, který rozbubnuje i dnešní křest. "Do studia jsme pozvali i Kubu Zitka, aby nahrál do několika skladeb klávesy a piáno," říká Bína, "ale jen takovým stylem, aby nenarušil celkový zvuk tria, protože nechceme udělat ve studiu nafouklé písně, které by potom na pódiu vyzněly hůř."
Loni skupina získala s cenou Grammy jméno a díky němu i nabídky od velkých firem. Přesto zůstala u menšího vydavatelství. "My vyžadujeme absolutní svobodu - nejen tvůrčí, ale například i v mediální prezentaci a tu většinou obří firmy nemůžou slíbit," vysvětluje Bína, který je přesvědčen, že jeho soubor nikdy neskončí v televizních Novotách. Vydavatelství Intermusic se navíc ujalo -123 minut jako neznámých muzikantů a prožilo s nimi doby nejtvrdší práce. "Teprve když jsme se trošku proslavili, ozvali se ostatní a to nám nebylo sympatické," dodává Bína.
Kapela, která vznikla roku 1995, rozhodně nepovažuje loňské ocenění za svůj umělecký vrchol. "Nemůžeme říct, že bychom si Grammy nevážili, byla to pro nás skvělá reklama. Ale náš největší úspěch v něčem jiném - děláme svobodně hudbu, uživíme se tím a lidi nám na koncertech vytvářejí výbornou atmosféru." Trojice nevystupuje jen v Čechách, ale také na Slovensku a hlavně v Polsku.
Letošní Ceny akademie skupina nesledovala, protože v sobotu koncertovala. "Ale jsem rád, když se alespoň v kategorii Objev roku dostane do televize okrajovější kapela, která má možná kulturnější hodnotu než spousty zavedených hvězd," chválí Bína vítězné Monkey Business i skupinu Tata Bojs, která jezdí dlouhá léta po klubech a festivalech.
Trio se shodlo, že by kmotrem desky rozhodně neměla být slavná osobnost, která by s kapelou neměla nic do činění. A tak se rozhodlo zorganizovat překvapení: "Pozveme si několik lidí, kteří nám jsou opravdu nejbližší," tvrdí Bína tajuplně. Kvůli chybě v organizaci se sice roznáší fáma, že je koncert vyprodaný, ale několik desítek lístků dosud v předprodeji zbývá.
 Objev roku 1999, kapela -123 minut, při udílení ceny Akademie populární hudby. Kapela překvapila diváky děkovací řečí ve švédštině. |
