Exotický snímek Luna Papa nadělil distributorovi Ježíšek

Zdálo by se, že nejdráž se prodávají americké velkofilmy, kdežto snímek ze středoasijské země lze koupit za pár dolarů. Ale tak to prý ve světě nechodí. Naopak, Hollywood dodává zdejším partnerům své hity vesměs v balících a za podíl z tržeb, kdežto nezávislé produkce chtějí od distributorů takzvané garance předem. A zrovna za příběh z Tádžikistánu zvaný Luna Papa žádali prodejci částku mimořádnou; navíc prý jednání protahovali. "Až jsem napsal Ježíškovi, a vyšlo to!" vypráví Jan Jíra ze společnosti Cinemart, která film uvádí od zítřka do kin.

Neobvyklá obchodní anabáze by mohla nést podtitul Do roka a do dne. Loni v září na festivalu v Benátkách viděl Jíra poetickou tragikomedii Luna Papa poprvé; zalíbila se mu a projevil o ni zájem, tím spíš, že od týchž prostředníků už koupil úspěšná díla Prolomit vlny či Rodinná oslava. "Odpověděli mi, že se dohodneme na filmovém trhu v Miláně; tam jsme se sešli, ale chtěli hrozně moc, navíc mi naznačili, že v Česku existují i další uchazeči o tenhle film," líčí distributor. Nevzdal se však a posílal zástupkyni do Curychu další žádosti včetně "slohového cvičení", kde se vyznal ze svého vztahu k filmům i ke Švýcarsku. Ale bez výsledku; blížily se Vánoce...

Koprodukční tragikomedie Luna Papa, v Evropě velmi ceněného režiséra Bakhtiara Khudojnazarova, patří podle slov tvůrce do kategorie fantastického realismu.
Příběh filmu, který prý vychází ze skutečné události, se odehrává kdesi ve střední Asii. Mladá a naivní dívka Mamlakat sní o tom, že se stane slavnou herečkou. Jednoho dne potká tajemného muže, vydávajícího se za přítele Toma Cruise a stráví s ním v očekávání noc, během které otěhotní. Víckrát ho však již nespatří.
Její otec a bratr se snaží napravit rodinnou čest a společně se všichni i s počatým dítětem vydávají hledat vhodného otce. Během cesty divokou krajinou zažívají neuvěřitelná dobrodružství.

Nové dílo pětatřicetiletého Bachtiara Chudajnazarova z Dušanbe, jehož debut Bratan ocenilo pět evropských festivalů a následný Koš ba Koš získal Stříbrného lva v Benátkách plus nominaci na Evropskou filmovou cenu, nevzniklo "doma", ale v koprodukci Ruska, Rakouska a Německa s pomocí nadnárodního fondu Eurimages. A byť děj filmu Luna Papa (rusky Lunnyj papa - Měsíční tatínek) líčí středoasijské poměry, kde opovrhovaná rodina těhotné dívky musí hledat jejího svůdce, v zoufalství pak jakéhokoli ženicha, práva k prodeji tohoto snímku má švýcarská zástupkyně Christa Sarediová, jejíž agentura vyhledává nevšední filmy po celém světě. Právě křestní jméno Sarediové, podobné tamnímu výrazu pro Ježíška (Christkind) Jíru inspirovalo k poslednímu pokusu. "Poslal jsem jí fax nadepsaný Ježíškovi do nebe. Obsah byl asi následující: Milý Ježíšku, celý rok jsem byl moc hodný chlapec, takže bych si k Vánocům zasloužil film Luna Papa. A po svátcích jsem ho měl!" Dodnes Jíra netuší, zda více pomohl jeho rozhovor s režisérem na přehlídce v Rotterdamu, přímluva herečky Anny Geislerová, která prý tvůrce zná, či vánoční prosba: "Ale tolik skopičin jsem kvůli žádnému jinému filmu neudělal!"

LUNA PAPA (Německo, Francie, Rusko, Švýcarsko, Rakousko - 1999)
Režie	Bakhtiar Khudojnazarov
Scénář	Bakhtiar Khudojnazarov a Irakli Kwirikadze
Kamera	Martin Gschlacht, Dušan Joksimovic, Rostislav Pirumov, Rali Ralchev
Hudba	Daler Nasarov
Hrají	Chulpan Khamatova, Moritz Bleibtreu, Ato Mukhamedshanov, Polina Raykina, Merab Ninidze, Nikolai Fomenko, Lola Mirzorakhimova
Délka	107 minut
Premiéra	28. září 2000

Z původně žádané ceny, čtyřnásobku běžné sumy, se nakonec stal dvojnásobek, což už prý byla částka - díky spojení se slovenským trhem a podpoře Eurimages - pro Cinemart přijatelná. Pak musel distributor přesvědčit tuzemská kina: "Bylo to složité, ale ani v ruský Svéráz národního lovu zprvu kina nevěřila, a jaký je to hit!" Pro Luna Papa mluví podle Jíry dvě stě tisíc diváků, jež už našel v Německu, poezie příběhu vyprávěného ještě nenarozeným dítětem i režisérův osobitý humor, nikoli prý "halasně slovanský", nýbrž spíše "montypythonsky absurdní".

Recenze Mirky Spáčilové:
Komu patří Luna Papa

Nadnárodní koprodukce mívají prazvláštní podoby. Německo-francouzsko-rusko-rakousko-švýcarský film Luna Papa natočil tádžický režisér na rozhraní své vlasti s Uzbekistánem a Kyrgyzstánem; černý folklorní humor ve stylu ruského Svérázu národního lovu však ze slovanské zádumčivosti probudil barvitým chaosem téměř balkánským.

Bizarní mikrosvět, kde lidé míjejí králíky, velbloudy a ovce se stejně samozřejmou všedností jako tanky, samopaly a letadla, má něco z Kusturicova fantaskního rytmu, současně se tu však dějí i lyrické zázraky: tak by možná Fellini točil orientální pohádku.

Rozhoduje zde Boží soud nebo lidový lynč, struktura příběhu přitom čerpá z moderní americké road movie i syndromu válečných veteránů. A třebaže to všechno dohromady vypadá nesmyslně, výsledkem je celistvá, baladická a filmařsky osobitá tragikomedie o lásce, zlobě i přísné logice osudu.

Dostane vás oklikou: jdete s trochou nedůvěry na exotiku pouště a potkáte herectví a la commedia dell'arte. Smějete se vesnickému koloritu a hned v něm zabíjí absurdita. Soucitně přejete svatbu těhotné, všemi opovrhované naivce, byť i s nepravým otcem ještě nenarozeného dítěte, které celý příběh "vypráví" - jenže groteskně reálný úder shůry hned připomíná, že pozemské happy endy neexistují, pokud si netroufneme přizvat do hry fantazii, třebas v trošku melodramatickém balení.

Zbývá jen rozhodnout, co jsme vlastně viděli. Byla to panevropská "velká" koprodukce, anebo "malý" film Bachtiara Chudojnazarova?

Luna Papa - 1

Luna Papa - 2

Luna Papa - 3

Luna Papa - 4

Luna Papa - 5